Vznikla dokonce petice proti její stavbě, obyvatelé se nejvíce obávají zápachu, dopravních komplikací a také faktu, že Jičín bude místem, kam se vozí zbytky z okolí. Podle realizátorů projektu (neziskové sdružení Křižánky) je to ale nesmysl a není se čeho bát.

„Svoz odpadů z celého okresu do Jičína je pro nás hrozná představa, zhoršila by se tím kvalita bydlení ve městě,“ řekl místostarosta Ladislav Brykner s tím, že v České republice obdobné zařízení nefunguje. Zástupci města se také a především obávají zápachu, který je s likvidací biologického odpadu spojený.

S tím ale nesouhlasí organizace Křižánky a její představitel Vojtěch Drahoňovský tvrdí, že veškeré obavy jsou zbytečné. Hodlá to dokázat společnou exkurzí do Rakouska, kde stejné zařízení funguje: „Biostanic je po republice více, žádná sice nemá tu samou technologii, ale proto chystáme jednodenní výlet do celého zařízení u Vídně za dopravní náklady,“ vysvětlil Drahoňovský a dodal, že jet může každý, kdo se přihlásí, a tuto možnost nabízel zdejšímu úřadu už v červnu.

Podle něj je strach ze zápachu neoprávněný. Obyvatelé domů sousedících s areálem bývalé mlékárny se v biostanicích byli podívat a neshledali žádný problém.

Jeden z realizátorů projektu se dokonce nastěhoval do malého domečku přímo v areálu. „Nevím, kolik takových stanic viděli obyvatelé Jičína, ale já už jsem byl v osmi. Nikde žádné problémy nebyly. Je pravda, že u některých se potýkají s komplikacemi, ale 90% všech nenarazilo na jedinou překážku, je třeba myslet do budoucna,“ sdělil Drahoňovský.

Jako argumenty, proč by neměl zápach unikat z likvidárny, uvedl, že veškerý vzduch bude zase zpracován. Po odsátí z uzavřené haly bude putovat přes biofiltr, který by měl zachytit absolutní většinu pachových látek. Zbylých 10% nasaje motorgenerátor a spálí. Navíc uzavřená vozidla s odpadem přijedou přímo do velké haly a za nimi se ihned zavřou dveře. Ven vyjedou už zase jen prázdná.

„V eliminaci zápachu během likvidace je tato technologie ojedinělá. Byl jsem ale i u jiných stanic. Ty stojí třeba 200 metrů od obytné oblasti a rozhodně není nic cítit,“ dodal Drahoňovský s tím, že obavy obyvatel i vedení města chápe. V Jičíně jsou obytné zóny 700 metrů (Nové Město) a 400 metrů (u vlakového nádraží) od chystané stanice.

„Vše ale záleží na lidském faktoru, stačí zapomenout zavřít dveře,“ upozornil tajemník úřadu Peter Bareš. To bude podle organizace Křižánky zajištěno provozním řádem, který musí zaměstnanci dodržovat, stejně jako zákaz třeba někde zastavit na oběd s vozem plným odpadu.

„Bydlím asi sto metrů od stanice v ulici, kudy jezdí ta auta. Poznáme to, jen když navážejí kejdu nebo siláž, ale žádná hrůza to není,“ řekl Deníku Jan Kudrna, obyvatel Mikulčič, kde taková stanice stojí. „Žádný zápach v obci opravdu není,“ konstatovala další obyvatelka Lenka Křížová. Na druhou stranu například ve Vítkově si na zápach stěžovali velmi. Z archivu Deníku vyplývá, že zde byl opět problém s technickou závadou (jako na většině míst, kde se zápach objevil), která byla majitelem vyřešena. Podle některých ale zápach stále nepřestává.

Město: Nežádali stanovisko radnice

Ať už je biolikvidace odpadu v Jičíně vhodná nebo ne, faktem zůstává, že takové nakládání bude povinné pravděpodobně od začátku roku 2011 nařízením Evropské unie. „Nejvíce odpadu vyprodukuje v okrese samozřejmě město Jičín. Podle mě je nesmysl vozit největší množství ven, místo aby se i sem vozil ten zbytek. Jakmile začnou lidé třídit bioodpad, uleví se komunálnímu svozu a pro město tak vyjde levněji,“ uvedl Drahoňovský.

A co vlastně patří mezi nejvíce prosazované výhody při biologickém zpracování odpadů? Především úleva skládkám a také výsledný produkt, který likvidací vzniká. Pro Jičín by to znamenalo teplo pro 400 a elektřinu pro 1200 domácností, a to zhruba za poloviční cenu. K tomu ale Křižánky potřebují spolupráci místní radnice, která jim prozatím není ochotna bioodpad ani prodat, ani přijmout vyprodukované teplo a elektřinu.

Obavy se projevily také ohledně dopravy. Pokud by stanice vznikla, bude sem jezdit deset až dvacet vozů denně (pro srovnání: za provozu mlékárny jich bylo zhruba 60) a všechny budou přijíždět ke stanici z obchvatu.

„Nikdo nás navíc nepožádal o stanovisko radnice k záměru vybudovat tu biostanici. Postavili nás před hotovou věc,“ tvrdí vedení města. Tomu se ale Křižánky brání: „Minimálně před rokem a půl jsme začali s jednotlivými zástupci města jednat a vysvětlovali jsme jim, o co se jedná a zda s námi budou spolupracovat. Bylo to v rámci hledání vhodného pozemku pro tuto stavbu. Odmítli nás, protože nepovažovali náš projekt za finančně uskutečnitelný. Diskutovat s námi ale začali až nyní,“ dodal Vojtěch Drahoňovský.

Biostanice přijde na 130 milionů

Celé zařízení i s technologií totiž vyjde na 130 milionů korun, přičemž bude využita zhruba třetina areálu. Tak velkou částku chce nezisková organizace získat částečně z dotace a částečně z úvěru nebo od investora. Zajímavostí je i to, že Křižánky byly dosud neziskovou organizací a v biostanici by najednou byla zisková. Podle slov jejích členů bude výtěžek putovat do ochrany životního prostředí, osvěty a podobně.

Pro obyvatele by třídění znamenalo vzít si od majitelů stanice menší uzaviratelnou nádobu a do něj házet zbytky z kuchyně a podobně. Náš odpad bychom pak vyhodili do speciálního kontejneru na ulicích. Otázkou zůstává, zda by lidé třídění dodržovali. Podle Drahoňovského to v ostatních městech dělají rádi, protože tak pomáhají sami sobě. „Teď vozíme odpadky do lesů na skládky, to určitě není lepší řešení než bioplynová stanice.

Jak moc je nebo není biostanice škodlivá a zda vlastně smrdí, o tom se budou moci přesvědčit zájemci na zmíněném zájezdu na konci října za minimální finanční obnos. Další vývoj celé situace okolo biostanice bude Deník sledovat.