Příhodné podnebí na pomezí Podkrkonoší a rovinaté úrodné krajiny Polabí odedávna přeje ovocnářství. Letos na Jičínsku počasí zamíchalo kartami a o úrodu se bojí sadaři i další pěstitelé. Škody již počítají i zemědělci v obci Radim u Jičína, kteří v roce 2021 založili nad obcí jediný registrovaný vinohrad v regionu.

„Je to průšvih, mrzneme. Odrůda rondo je po víkendu již z velké části mrtvá. Uvidíme, co přinesou příští dny,“ hovoří podobně jako ovocnáři z okolí Petr Mráz z vinařství Manual, které sídlí ve Studeňanech a vinici má ve zhruba kilometr vzdálené Radimi.

Zakuřování vinice o víkendu zhatil vítr

Spolu s kolegou Vratislavem Křížem se snaží raním mrazům čelit zapalováním balíků se senem a rozptylováním kouře po mírném jižním svahu. Zatím nejchladnější a nejpustošivější byla noc ze soboty na neděli, kdy zakuřovali poprvé.

„Bohužel nás opět zradilo počasí. U nás vždy fouká od západu. Podle zkušenosti bych to odhadl na 200 dní v roce. Balíky jsme tedy rozmístili na návětrnou stranu. Ráno mi volal kolega, že se vítr změnil a oproti převažujícímu západnímu přišel z opačné strany. Veškerá snaha byla úplně k ničemu,“ popisuje Petr Mráz.

Ilustrační foto.
Mrazivá dubnová noc. Nejvíc přituhlo na Luční a Labské boudě i v Orlickém Záhoří

Oba nadšení vinaři sami zdůrazňují, že jsou teprve začínajícími pěstiteli révy a zkušenosti i po několika letech stále nabírají. Letošní jaro je zatím největší zkouškou na cestě, která začala úvahami o možnostech pěstování vína na Jičínsku a zhmotnila se vysazením vinohradu ve spolupráci s odborníky z Mělníka před třemi lety.

„S nadšením jsme to v sobotu nachystali a s vědomím, že jsme připravení jsem čekal, jak se to osvědčí. Ještě jsme přidali seno, aby to více dýmilo. Nakonec z toho nebylo nic,“ podotýká k neblahé víkendové lekci Vratislav Kříž.

Noční zakuřování vinohradu nyní pokračuje za příznivého směru větru. Vinaři se střídají v udržování ohně a dohledu nad vinicí. Situace se podle nich mírně zlepšila, ovšem napáchané škody se potvrdí teprve s odstupem.

„Proti mrazům se používají i parafínové svíce, které se dávají mezi řady révy. Náklady jsou však obrovské a výsledek nejistý. My jsme kromě velkých balíků rozmístili po vinici ještě několik malých. Kouř by měl mráz rozptýlit. Udivíme, jak se to osvědčí. O škodách budeme moci mluvit zhruba za čtrnáct dní. Vinaři na Moravě je už vyčíslují. Nevím, jak to poznají, ale předpokládám, že je to jejich zkušeností. My jich ještě tolik nemáme,“ zamýšlí se Petr Mráz.

Obavy z Pankráce, Serváce a Bonifáce

V Radimi rostou odrůdy solaris, souvigner gris, rondo a marlen. Nejpostiženější je odrůda rondo.

„Ostatní tři jsou o čtrnáct dní až tři týdny pozdější oproti rondu a vypadají o něco lépe. Sice jsou částečně spálené, ale ještě máme šanci, že z těchto pupínků ještě něco vyleze. A šance umírá poslední,“ ukazuje Petr Mráz na rostliny odrůdy souvigner gris. I u ronda je prý šance, že časem ještě vyraší takzvané pomocné pupeny.

„Všechno uvidíme zhruba během čtrnácti dnů. Teď mluvíme v rovině našich přání,“ doplňuje Vratislav Kříž.

Podle předpovědi by měly i noční teploty postupně stoupat. Pěstitelé však nebudou v klidu až do poloviny května. Svátky takzvaných zmrzlých mužů Pankráce, Serváce a Bonifáce připadají v kalendáři na 12., 13., a 14. května.

„Ještě nás čekají „zmrzlí“. Ti mohou úrodu úplně zdecimovat,“ potvrzuje Petr Mráz.

Zatímco nyní zažívají vinaři nelehké období, jakmile pomine, čeká je odměna za tříleté snažení.

„Vloni jsme měli první regulérní, neboli panenskou, sklizeň. Nyní je víno stále v tancích a 20. května budeme lahvovat. První opravdové víno z našeho vinařství bude někdy na konci května. Samozřejmě se na to těšíme,“ konstatuje Petr Mráz

Takové jaro ovocnáři nepamatují

Sady nejen na Jičínsku letos vykvetly o poznání dříve než je u nás běžné. Vývoj ovocných stromů počasí urychlilo zhruba o tři týdny.

„Je to rozhodně výjimečná situace. Obsluhuji i meteorologickou stanici a mohu říci, že takto brzké kvetení nepamatuji. Vegetace je hodně pokročilá a čím je pokročilejší, tím stačí menší pokles teplot, aby došlo k poškození květních orgánů nebo vyvíjejících se plodů,“ popsal situaci Jiří Sedlák, vědecký pracovník Výzkumného a šlechtitelského ústavu ovocnářského Holovousy na Jičínsku.

Podle ovocnáře Petra Kareše z Ostroměře je průběh jara podobný jako v roce 2011, kdy však přišly mrazy až v květnu.

„Meruňky, hrušky, třešně i švestky už mají plůdky. Mráz na nich napáchá více škody, než když jsou v květech. Každopádně si na podobné počasí budeme muset zvyknout,“ hlásil Petr Kareš na konci minulého týdne. Také on přistoupil k opatřením, která by měla stromům pomoci.

Ovocnářství jako adrenalinový sport

„Přidávali jsme biostimulanty, aby byly rostliny připravenější na teploty okolo dvou či tří stupňů Celsia pod nulou. Jsou potom odolnější vůči stresu a lépe udrží ovoce, které na nich ještě zůstalo. Sady máme rozmístěné na různých místech. Vykuřováním bychom možná zachránili určitou část, ale zbytek by zůstal napospas osudu. Uvidíme, jaké budou mít použité přípravky efekt a jestli to pomůže,“ vysvětluje Petr Kareš a komentuje aktuální situaci. Shoduje se s vinaři, že na hodnocení ještě brzy.

„Je to jako na houpačce. Připadám si jako adrenalinový sportovec. Ještě nevíme, jak to celé dopadne. Někde je ovoce namrzlé, jinde je to lepší. Květy meruněk jsou povadlé a zdá se, že to už nerozchodí. Týká se to i některých švestek, které jsou zčásti zčernalé. Ve čtvrtek budu moudřejší.“