V pátek od čtrnácti do dvaceti dvou a v sobotu od osmi ráno do dvou odpoledne bude 1712 volebních okrsků ve východních Čechách očekávat voliče.
Evropské zástupce lidé vyberou ve 451 obcích Pardubického a 448 obcích Královéhradec­kého kraje.

Jak to bylo poprve?

Při prvních volbách do Evropského parlamentu v roce 2004 patřili Východočeši svou voličskou disciplínou k těm příkladným.
Královéhradecký kraj byl s účastí 30,23 procenta po Praze druhý. Na Pardubicku šlo volit 29,40 procenta oprávněných. Republikový průměr voličské účasti byl tehdy 28,32 procenta.
V obou krajích získali před pěti lety nejvíce hlasů kandidáti Občanské demokratické strany (32,62 KHK, 29,74 PK) a Komunistické strany Čech a Moravy (18,37 KHK a 19,46 PK). Kolem deseti procent tehdejších voličů důvěřovalo v obou krajích SNK ED, KDU-ČSL, ČSSD a nezávislým.

Na adrese nezáleží

Ze 736 mandátů v Evropském parlamentu jich bude mezi české zástupce rozděleno dvaadvacet.
Nejsilnější zastoupení Východočechů na kandidátkách „žhavých želízek“ má SNK Evropští demokraté. Jsou to: Martina Berdychová z Holovous, Helmut Dohnálek z Rychnova nad Kněžnou, Václava Domšová z Deštného, Eva Palatová z Trutnova, Miroslav Petráň z Pardubic a Petr Řezníček z Chrudimi.
Na kandidátce ODS figurují čtyři „sousedé“: Josef Hynek z Vysokého Mýta, Alexander Chlaň z Pardubic, Jan Michálek a Oldřich Vlasák – oba z Hradce Králové.
Tomáš Zdechovský z Třebechovic pod Orebem jde do voleb za KDU-ČSL.
Komunisté, sociální demokraté ani nezávislí nemají ve svých řadách nikoho z východu Čech.
Na kandidátkách jiných stran či uskupení se vyskytují i další jména známá z komunální politiky. Jejich úspěch by byl ale asi velkým překvapením.

Na domovské příslušnosti kandidáta ovšem při těchto volbách nezáleží. Voliči vybírají bez ohledu na to, odkud politik pochází.

Před a po „vejcích“

Zájem o volby do Evropského parlamentu byl ještě počátkem května vlažný.
„Nechápu smysl Evropského parlamentu,“ řekla Eva Surá. „Volím jen do našeho parlamentu“, trvrdil Jiří Groh. „Vždyť je úplně jedno, kdo tam bude…“ To jsou měsíc staré odpovědi respondentů ankety Deníku.
Minulý týden, který se do českých dějin asi zapsal jako „vajíčkový“, jako by voličům nalil krve do žil. „Půjdu volit, a natřeme jim to,“ „Jsem zvědavý, jak to dopadne, bude to napínavé“ a podobné odpovědi dostával Deník v posledních dnech před volbami.

Co někdy rozhoduje

Názory voličů se utvářely i podle výroků známých politiků. „Europarlament je k ničemu, prezident Klaus má úplnou pravdu.“ To byl poměrně častý soud včera náhodně oslovených lidí v ulicích východočeských měs­t.
Voliči se také velmi často vyjadřovali k osobnostem na volebních seznamech. Roli hrál i vzhled: „Bobošíková to s módou přehání a je příliš teatrální“, soudily často ženy. „Jana Bobošíková je elegantní dáma a umí vystupovat,“ hodnotil Jan Bakeš z Jičína.
„Oldřich Vlasák je fešák, ten nám neudělá ostudu,“ hájili svého někdejšího primátora často Hradečanky.
„Ransdorf je polyglot, zato Remek neumí mluvit“ připomínají ještě dnes lidé veřejné zakoktání prvního československého kosmonauta (podle Jany Karasové z tiskového oddělení KSČM umí Miloslav Ransdorf 16 a Vladimír Remek čtyři řeči aktivně).


Evropské volby 2009: Data, fakta, pravidla

Čtvrtek 4. června – Začaly volby do Evropského parlamentu (EP) v Británii a Nizozemsku.
Pátek 5. června – Volby do EP v České republice (první den) a v Irsku.
Sobota 6. června – Volby do EP v Itálii (první den), ČR (druhý den), Lotyšsku, na Maltě, Kypru a Slovensku.
Neděle 7. června – Volby do EP v Itálii (druhý den), Rakousku, Belgii, Německu, Dánsku, Španělsku, Estonsku, Finsku, Francii, Řecku, Litvě, Lucembursku, Polsku, Portugalsku, Slovinsku, Rumunsku, Bulharsku, Maďarsku a Švédsku.

Teprve po uzavření volebních místností v poslední členské zemi, tedy ve 22 hodin v Itálii a Polsku, se mohou začít sčítat a zveřejňovat první výsledky.

Občan ČR má právo hlasovat ve volbách do EP, pokud nejpozději druhý den voleb dosáhl věku 18 let a je zapsán v seznamu voličů pro volby do Evropského parlamentu, popřípadě hlasuje na voličský průkaz.

Obecní úřad musí zajistit, aby byli do seznamů zaneseni i ti, kteří nemají v obvodu trvalý pobyt, ale jsou v nemocnici, sanatoriu, ústavu sociální péče, nebo jsou v policejní cele, v místě výkonu vazby nebo v místě výkonu trestu odnětí svobody.

Voliči, který se neodebral do prostoru určeného pro úpravu hlasovacích lístků, okrsková volební komise hlasování neumožní.

Je Evropský parlament opravdu zbytečný?

Jiří Kaválek, 53 let, důchodce
Myslím, že volby do Evropského parlamanetu nejsou zbytečné. Lidé by si měli zvolit, koho chtějí.

Jaroslav Kohout, 24 let, IT
Toto je asi výjimka potvrzující pravidlo mého nesouhlasu s Klausem. Na zbytečnosti eurovoleb se s ním shodnu.

Barbora Roulová, 16 let, studentka
Sice stálý parlament stojí hodně peněz, ale přesto si myslím, že je potřeba mít vlastní poslance.