Přestože Mezinárodní den žen se slaví již sto let, v ekonomické sféře zatím Češky příliš důvodů k oslavám nemají. Už na počátku kariéry pobírají výrazně nižší platy než muži, tento rozdíl se pak s přibývajícím věkem ještě prohlubuje.
Stejná práce za méně peněz
„Rovnost žen a mužů v této oblasti stále neplatí,“ upozorňuje předsedkyně České ženské lobby Alexandra Jachanová Doleželová. Její slova potvrzuje průzkum serveru Mercer.cz, který se srovnáváním platů zabývá.
Zatímco mezi nejmladšími pracujícími jsou platy mužů vyšší „pouze“ o necelou pětinu, ve věkové skupině 25 až 34 let činí tento rozdíl již 29 procent. Vůbec nejvyšší rozdíly jsou pak ve věkové skupině 35 až 44 let. Ženy v tomto věku berou v průměru o celých 42 procent méně než jejich mužští kolegové.
Přesčasy nechceme, máme rodiny
„Mzdové rozdíly jsou způsobeny několika faktory: ženy pracují v průměru v hůře placených pozicích a zároveň jsou platově znevýhodněny. To znamená, že za stejnou práci dostávají méně peněz,“ říká Dalibor Jakuš, jednatel společnosti Profesia, která server Mercer.cz provozuje. Podle ekonomických odborníků to nevypadá, že by se v tomto ohledu mělo něco změnit.
„Obecně se rozevírají nůžky mezi nejnižšími a nejvyššími příjmy. Vzhledem k tomu, že ženy mají v průměru nižší platy, rozdíl mezi platy mužů a žen se pravděpodobně ještě zvýší, nebo přinejmenším zůstane na stejné úrovni,“ očekává analytička Next Finance Markéta Šichtařová. Upozorňuje ale, že menší výdělky žen nejsou většinou způsobené diskriminací.
„Zaměstnavatel by byl přece sám proti sobě, kdyby muže odměňoval za stejnou práci více než ženy. Oficiálně může jít o stejnou pracovní pozici, ale při bližším zkoumání se zpravidla ukáže, že ženy jsou například méně ochotné pracovat přes čas kvůli rodině,“ myslí si analytička.
Muži: častější adepti na vyhazov
Podle statistik ministerstva práce a sociálních věcí bylo loni v Česku poprvé více nezaměstnaných mužů (52,1 procenta) než žen. Ekonomická krize zpočátku zasáhla především odvětví, v nichž převažují muži, a mohlo by se tedy zdát, že se karta nyní obrací spíše ve prospěch žen. Jachanová Doleželová ale nesouhlasí. „Je to pouze krátkodobý výkyv. Získat práci bude pro tyto muže mnohem jednodušší než pro většinu nezaměstnaných žen, které nemohou sehnat práci dlouhodobě,“ tvrdí předsedkyně České ženské lobby.
Alexandra Jachanová Doleželová, předsedkyně České ženské lobby
close
zoom_in
Nejen výší mezd jsou v Česku ženy diskriminovány. „Ženy v určitém věku často nebývají přijaté do zaměstnání, protože mají děti nebo se očekává, že je budou mít,“ to v rozhovoru pro Deník říká šéfka České ženské lobby Alexandra Jachanová Doleželová.Znovuzavedení MDŽ jako významného dnu před šesti lety provázely bouřlivé diskuse. Často se poukazuje na to, že jeho minulost je příliš spjatá s komunistickým režimem. Má smysl tento svátek v Česku slavit?
Myslím si, že tento svátek má smysl slavit mimo jiné i proto, abychom ho oprostili od té špatné reputace z minulosti. Nicméně hlavní důvod, proč MDŽ věnovat pozornost, je jasný: stále u nás nemáme rovnost žen a mužů. Tento den by měl lidi především aktivizovat, aby za genderovou rovnost bojovali.
Zajišťuje podle vás stát dostatečnou rovnost žen a mužů na pracovním trhu?
Zákon sice zaručuje stejnou mzdu za stejnou práci, ale chybí mechanismy, které by jeho dodržování zajišťovaly. Inspektoři práce nyní reagují pouze na oznámení, mohli by ale kontrolovat zaměstnavatele sami od sebe.
Není ale platová nerovnost způsobená spíše tím, že ženy si samy vybírají hůře ohodnocená zaměstnání?
To je známý fenomén. Už při výběru školy jsou ženy ovlivňovány genderovými stereotypy. Na jejich základě jsou pak směřovány do zaměstnání, která jsou zpravidla hůře placená. Je také otázka, zda si takovéto pozice, které souvisí například se vzděláváním mladé generace, skutečně horší ohodnocení zaslouží.
Zmenšují se v posledních letech rozdíly v platech žen a mužů, nebo zůstávají přibližně na stejné úrovni?
Trend ke zlepšení tu zatím příliš nevidím. Za posledních deset let se v Česku rozdíl mezi pohlavími v otázce platů výrazně nezměnil. V otázce rovné mzdy za stejnou práci by se ale situace do budoucna mohla zlepšit. Antidiskriminační zákony začaly platit teprve nedávno a řada zaměstnavatelů na ně začíná reagovat teprve nyní.
V čem kromě platů spatřujete další nerovnosti v postavení současných žen v Česku?
Problém v zaměstnání bývá diskriminace rodičů, zpravidla matek, které se o děti starají nejčastěji. Ženy v určitém věku často nebývají přijaté do zaměstnání, protože mají děti nebo se očekává, že je budou mít. Ženy také nemají rovnou šanci na povýšení, v nejvyšších manažerských pozicích působí v České republice pouhá čtyři procenta žen. Problémy ale přetrvávají i ve zcela jiných oblastech. Například v politice působí jen velmi malé procento žen. Neměl by se pomíjet ani fakt, že nezanedbatelné množství žen se v Česku bohužel stále stává obětí domácího a sexuálního násilí.
