Přijít mohli rodiče, děti, babičky i dědečkové. Každý si mohl zvolit velikost a barvu kouličky, kterou pak podle svého vkusu a malířského umu vyzdobil.

Většinou amatérští autoři na křehké sklo malovali domečky, kostelíčky, ale i stromky nebo sněhuláky.

Bylo to moc milé setkání, při kterém se také povídalo, smálo nad některými vlastními malbami. Ale především každý přičichl k řemeslu, jehož základem je um, fantazie, přesnost. Malí výtvarníci byli nadšeni.