VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Rakouská biostanice nesmrdí, místním obyvatelům nevadí

Zwentendorf an der Donau -Nesmrdí, nehlučí a obyvatelé městečka o ní prakticky nevědí. To mohli na vlastní oči a nos zjistit účastníci úterní exkurze, kterou zorganizovalo ZO ČSOP Křižánky, aby rozptýlilo obavy obyvatel a radnice z chystané stavby biostanice v Jičíně.

30.10.2009 2
SDÍLEJ:

Biostanice zezadu.Foto: DENÍK/Zuzana Koulová

Cesty se zúčastnili i odborníci z řad hygieny a ministerstva životního prostředí, ale jen dva jičínští zastupitelé. Dokonce ani iniciátor petice proti vzniku stanice a obyvatelé Nového Města se na exkurzi nevydali.

Než jsme zamířili směr Vídeň, u níž se stanice nachází, dovezli nás organizátoři ke skládce, kde končí veškerý odpad z Jičína. Pohled to tedy nebyl pěkný, vzhledem k tomu, že odpadky za chvíli převýší špičky okolních stromů.

Čichám, větřím a nasávám tak hluboce, jak jen to jde. Stojím přímo přede dveřmi EBK – Reiter bioplynové stanice (energietechnik & biokraft), ale nic necítím.

Podělím se se svými poznatky s dalšími návštěvníky a shodujeme se. Na místě nás vítá starosta města Hermann Kühträber a Pavel Suchý ze společnosti, která použitou technologii vyvíjí.

Oba jsou hned na začátek zasypáni otázkami nejen mými, ale i ostatních. Nutno podotknout, že nejsou dvakrát příjemné. Jako první se ptám na zápach, kterého se naši obyvatelé bojí nejvíce. „Samozřejmě jsme se těchto problémů také báli, protože vítr míří většinou k zástavbě, která je odtud opravdu blízko. Ale jak sami cítíte, nemáme s tím problém,“ vysvětlil mi Hermann Kühträber. Ptám se ho tedy na dopravní situaci. Podle něj sem jezdí zhruba deset automobilů denně. V případě jičínského areálu bývalé mlékárny by sem z obchvatu sjelo zhruba 20 nákladních vozů za den. Dozvídám se také, že v Rakousku je skládkování až na výjimky zakázáno.

Kdo neviděl, pochopitelně neuvěří

Po mnoha dalších otázkách jdeme na prohlídku. Před námi se otevírají první automatické dveře, které chrání okolí od zápachu, a já očekávám, že po vstupu do haly „padnu smrady“ z rozkládajícího se přírodního odpadu. To se ale neděje. Ani uvnitř není ten zápach nijak velký. Od bioodpadu nás dělí ještě další automatické dveře a celá hala je odsávána.

Během exkurze přijíždí nákladní vůz a my můžeme vidět vykládání v praxi. První dveře se automaticky vysunou, vjede uzavřený vůz a za ním se hned zasunou. Vůz nacouvá k jímce, u které se otevřou další dveře, a vysype do ní odpad. Ihned se zavírají. Necítím nic hrozného dokonce ani při této operaci, a to stojím přímo u jímky.

Pak se jdeme podívat na nádoby, ve kterých probíhají bioplynové procesy. Vše je řízeno elektronickou automatikou a uzavřeno ve velkých nádobách. Od rozkládání odpadu bakteriemi až po vznik plynů, jeho čištění a použití pro motor, který vyrábí elektřinu a teplo. Všechno se zdá být nezávadné, až mi to přijde idylické. Rozhodla jsem se porozhlédnout, kde je háček.

A tak se zaměřuji nejen na fungování, ale i na prohlížení všeho, co by mohlo být připravené speciálně na naši návštěvu a jinak nefunguje správně. Vše je ale uzavřené ve velkých nádobách, vedené trubkami do dalších nádob a vše je od počítače kontrolováno (od množství mikroorganismů přes plyn až po motor).

Přemýšlím tedy, co by se zde dalo maskovat. Nádoby jsou uzavřené, bez uzavření nemohou být v provozu. Celý proces fementace nám prakticky probíhá před očima, takže nemůže být řeč ani o částečném přerušení provozu, navíc automobil přiváží bioodpad a my vidíme, že vše skutečně funguje.

Ať dělám, co dělám, snažím se dle popisu své práce hledat podezřelá proti. Nicméně je nenacházím ani po hodině a půl, kdy jsme byli úplně všude v budově. Nakonec vylezu na vyvýšené místo u stanice a rozhlédnu se. Obytná oblast se nachází zhruba 400 metrů od ní.

Proč se Češi tolik bojí biostanice, mi nakonec vysvětlí Pavel Suchý: „Několik realizovaných projektů v Čechách skončilo špatně, nefunguje zde ani jediná biostanice na 100 %. Jejich problémy a důsledky také zazdily možnost vzniku dalších. Zásadní rozdíl je v použité technologii, tady sami vidíte, že se nejedná o nic špatného.“

Stejně mi to ale nedá, a tak když míříme na večeři, ptám se u restaurace kolemjdoucích obyvatel, zda jim biostanice ve městě vadí kvůli zápachu či jiným věcem. „Nejdříve jsme se báli, ale teď ani nevíme, že tu nějaká je, určitě nám nevadí,“ zněla jejich odpověď.

A tak sedím u stolu a polykám polévku. Přemýšlím. Tok mých myšlenek přeruší zastupitel Jan Jiřička: „A teď by mne zajímalo, jak přesvědčit ostatní, kteří tu nebyli, že je to v pořádku? Rada města už nesouhlas se stavbou vyjádřila.“ A má pravdu.

Autor: Zuzana Koulová

30.10.2009 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:
Extraligoví házenkáři Zubří (v červeném) v sobotu v rámci 12. kola v rožnovském azylu porazili Jičín 28:22.

V cestě stojí nováček. „Musíme si to správně srovnat v hlavě," říká Bareš

Z vyhlašování cen Jivínského Štefana.

Jívínský Štefan za kulturní počin roku. Už jste podali nominaci?

Extraliga pokračuje. Jičín jde na Vítkovice už bez Čiháčka

Jičín - Po pauze se znovu roztočí mistrovská kola florbalové extraligy žen. V pátek je na programu třinácté dějství.

Z Hořic do Chodovic dojedete po nové asfaltové cyklostezce

Hořice - Nová cyklostezka, ze které se můžou těšit cyklisté i in-line bruslaři, spojuje Hořice-Hrachovec s Chodovicemi. Najdete zde informační cedule, stojany na kola a lavičky pro odpočinek.

Hlasujte O nejkrásnější gól roku!

Královéhradecko - Královéhradecký krajský fotbalový svaz ve spolupráci s Deníkem vyhlásil soutěž O nejkrásnější gól roku 2017. O prvenství se uchází šestice hráčů. 

Plán sklidil aplaus. Získá také finance?

Hořice - Velkorysý záměr využití hořického zámku představil místním zastupitelům a veřejnosti místostarosta a architekt Martin Pour.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT