Havlův odchod je velkou ztrátou, shodují se osobnosti

„Když jsem byl starostou Moravské Třebové, byl jsem přítomen tomu, jak Václav Havel dostal nejvyšší holandské vyznamenání. Tehdy to byla doba, kdy jsem byl hrdý na to, že jsem z České republiky. Myslím, že pro naši zemi udělal moc. Jeho smrt je určitě velkou ztrátou,“ řekl hejtman Pardubického kraje Radko Martínek, který se informaci o úmrtí Václava Havla dozvěděl od Deníku, stejně jako dlouholetý předseda představenstva pardubického Dostihového spolku a současný poslanec Miroslav Petráň.

„Odešel asi nejmorálnější politik v této zemi. V poslední době už bylo vidět, že se na jeho zdravotním stavu podepsala léta strávená ve vězení. Asi nejblíže jsme si byli na setkání na pardubické univerzitě, kde se potkal se spisovatelem Dickem Francisem. Oběma nechyběl velký smysl pro humor. Měli k sobě blízko i z humánního hlediska. Přišlo mi tehdy symbolické, že Václav Havel i Dick Francis obědvali neplánovaně v ten den ve stejné restauraci, v Bazalce, ne sice ve stejný čas, ale u stejného stolu,“ konstatoval Miroslav Petráň.

„Zpráva o úmrtí Václava Havla přišla velmi náhle, i když jsme všichni věděli, že už je hodně nemocný. Celou naši rodinu tato zpráva hodně zasáhla. Byl to náš první prezident po Sametové revoluci. Jeho zásluhy o stát i ducha společnosti jsou nezměrné. Myslím si, že až v budoucnu historici dokážou zhodnotit, co všechno pro naši zem udělal. Byl to neopakovatelný člověk. Hluboce jsem si ho vážil. Jsem rád, že jsem měl šanci se s ním potkat, sedět vedle něj, potřást si s ním rukou a promluvit s ním,“ uvedl rektor pardubické univerzity Miroslav Ludwig.

Vladimír Čech: Jeho význam doceníme po letech

„S Václavem Havlem jsem se osobně setkal v Pardubicích, kdy jsem krátce po Sametové revoluci moderoval setkání na jevišti Východočeského divadla a pak jsem vedle něj stál, když řečnil na balkonu divadla. Sešel jsem se s ním i jako poslanec České národní rady. Naposledy jsem s ním mluvil, když zavítal na představení Fialové Květy štěstí, v němž účinkuji. Tehdy jsem s ním prohodil pár slov,“ zavzpomínal herec a moderátor Vladimír Čech. „Vždycky je smutné, když někdo umře, v tomto případě to platí obzvlášť. Člověk mohl mít k jeho politické dráze různé výhrady. Když však z politiky odešel, bylo vidět, že ti, co ho nahradili, mu nesahali ani po kotníky,“ pravil Vladimír Čech. „Určitě odešla osobnost, která byla známá po celém světě. Pokud dnes v Česku existuje nějaký celosvětově známý politik, tak je to spíše v tom negativním slova smyslu,“ pokračoval populární herec a moderátor. „Význam Václava Havla, myslím, doceníme až po letech. Domnívám se, že za jeho života se mu mnohem více uznání dostalo ve světě než u nás, což je bohužel poměrně typické,“ dodal Vladimír Čech.

Petr Dohnal: Žil naplněný život

„Je to smutná zpráva,“ komentoval úmrtí Václava Havla ředitel Východočeského divadla Pardubice Petr Dohnal. „I přes tuto bolestnou událost je ale třeba říci, že Václav Havel žil naplněný život. Co on zvládl, to by vydalo za několik životů. Až teď si myslím, že lidé docení to, co vykonal,“ podotkl Petr Dohnal. „Moje vzpomínky na něj jsou svázány s osobními zážitky. Když v lednu roku 1990 už jako prezident přijel do Pardubic, vítali jsme jej v divadle a byl jsem překvapen, jak neuvěřitelně charismatický člověk to je. Před očima se nám bourala aura nedotknutelnosti politiků tím, že chodil mezi lidmi a skutečně s kýmkoliv spontánně hovořil,“ vzpomněl na setkání s tehdejším prezidentem Petr Dohnal.

Jarmila Stibicová: Havlův odchod z politiky byl ztrátou mezinárodní prestiže

„Těžko se mi mluví. Nesmírně se mě ta smutná zpráva dotkla. Je to pro nás všechny velká ztráta. Byť se kvůli zdravotnímu stavu dal jeho odchod očekávat, nelze se na něj připravit,“ sdělila své pocity chartistka a spolupracovnice Václava Havla Jarmila Stibicová.

„Bude nám všem chybět. Jeho étos tu stále byl, i když už nebyl prezidentem. Byl jedním z mála těch, na které můžeme být skutečně hrdi. Byl to on, kdo pozval Západ dál a zasloužil se o to, že jsme byli chápáni jako přední země z postkomunis­tického bloku. Jeho odchod z politiky skutečně znamenal významnou mezinárodní ztrátu prestiže,“ podotkla Jarmila Stibicová. „Vzpomínám na naše setkání na jeho chalupě na Hrádečku. Třeba na jeho knihovnu. Byla jsem tam se skupinou pardubické mládeže na jednom víkendu. Bylo to vydařené, přátelské setkání. Václav Havel byl člověkem, který skutečně dokázal vstřícně komunikovat s každým. Setkání s ním bylo ohromnou zkušeností o tom, co znamená poctivost a vstřícnost,“ doplnila Jarmila Stibicová.

„Odešla velká persona českých dějin.“ Tak vnímá odchod Václava Havla představitel pardubického undergroundu Lumír Sokol. „Dozvěděl jsme se tu zprávu telefonicky od kamaráda z Přelouče. Je těžké k tomu něco říci. Dožil se krásných 75 let a zanechal nesmazatelnou stopu v českých dějinách. Byl také jedním z mála lidí, které svět u nás vnímal výrazně pozitivně a je dobré, že se ještě mohl setkat s Dalajlámou. Myslím, že nemá cenu lkát, ale spíše vzpomenout si, co pro národ tento muž udělal,“ pravil Lumír Sokol.

„Pro mě osobně byl významný jeho přístup k politice, který by se dal charakterizovat jako moc bezmocných. K nám, představitelům undergroundu, se od něj dostávaly jeho divadelní hry. Já osobně jsem se s ním tehdy setkal při soudním procesu s takzvanou Jazzovou sekcí nebo na jeho chalupě v osmdesátých letech. Vzpomenu na něj sám, případně se přidám k „máničkám“ a zavzpomínáme, i když je jasné, že teď si na něm budou budovat image hlavně politici,“ myslí si Lumír Sokol.

„Opustil nás velký symbol našeho odporu vůči bývalému totalitnímu režimu. S panem exprezidentem Havlem jsem se setkal několikrát. Nejvíce mi v hlavě utkvělo setkání, kdy jsme s tehdejším hradeckým primátorem Oldřichem Vlasákem měli s Václavem Havlem možnost debatovat o reformě veřejné správy. Z původně plánovaných patnácti minut se naše schůzka protáhla na půl hodiny. Pan prezident nás tehdy trpělivě vyslechl a prohlásil, že vnímá naše názory, což pro nás tenkrát bylo nesmírně povzbuzující,“ nechal se slyšet bývalý pardubický primátor a senátor Jiří Stříteský.

Josef Kubát: Odešla velká osobnost našich dějin

„Přestože jsme všichni věděli, že zdravotní stav Václava Havla je v poslední době velmi vážný, zpráva o jeho úmrtí musela každého velmi nemile zasáhnout,“ reagoval dlouholetý ředitel pardubického Gymnázia Dašická Josef Kubát. „V posledních sto letech měl náš národ dvě politické osobnosti, které uznával celý svět. Byl to Tomáš Garrigue Masaryk, zakladatel novodobého československého státu. Vzpomínám, s jakou nevšední hlubokou úctou o něm mluvili moji rodiče. Byl pro ně tatíček osvoboditel. Václav Havel se po pádu totalitního režimu zasloužil o návrat demokracie do našeho státu. Odešel velký humanista a demokrat, odešla velká osobnost našich novodobých dějin. Pane prezidente, děkujeme!,“ shrnul Josef Kubát.

„Pana prezidenta jsem měl moc rád. Mnohokrát jsem se s ním setkal. Všude, kam přišel, měl obrovskou autoritu. Ale největším poselstvím jeho života je pro mě osobně to, že nadřadil mezilidské hodnoty nad ty ekonomické. Asi až s odstupem času si uvědomíme, jakou osobnost jsme ztratili a co všechno pro náš národ a pro jeho dobré jméno v zahraničí vykonal,“ reagoval náměstek hejtmana Pardubického kraje Roman Línek.

„Václav Havel pro mě zůstane především člověkem s velkým Č. Ikona svobody, demokracie a moudrosti. Věřím v jeho lásku a pravdu, protože to jsou hodnoty, které mohou pomyslné zlo překonat,“ okomentovala nedělní smrt Václava Havla senátorka a ředitelka pardubické Základní a Praktické školy Svítání Miluše Horská. Ta se s bývalým prezidentem měla možnost potkat hned několikrát. „Za jeho prezidentské éry jsem byla často zvána na Pražský hrad. Jednou jsme mu přivezli perníkovou Kunětickou horu,“ vybavila si současná senátorka za Pardubicko. „Havlova smrt mi přijde velmi symbolická. Už to, že zemřel pár dní před Vánoci, po návštěvě Dalajlámy, ve spánku. Myslím, že Bůh mu dal tento způsob odchodu ze světa za odměnu. Věřím, že i díky Havlově smrti se náš národ znovu stmelí, protože se nachází ve velmi složitém období,“ pokračovala Miluše Horská. „Je smutné, že také Václava Havla postihl úděl, jenž je typický pro všechny velké české osobnosti. Za jejich života se jim dostane většího uznání v zahraničí než u nás,“ posteskla si senátorka. „Málokdo v Česku dokáže docenit také to, jak má jeho neuvěřitelný životní příběh velký význam pro země, kde stále ještě panuje totalitní režim,“ uzavřela.