Společným úsilím pracovníků této společnosti a Muzea přírody Český ráj v Prachově, za technického přispění firmy Natura servis z Hradce Králové a za finanční podpory Krajského úřadu
Královéhradeckého kraje se podařilo udržet dobré životní podmínky pro osm druhů obojživelníků na této lokalitě, tedy zachránit domov žabiček a žabáků obývajících toto místo.

Byla tu postavena v rámci programu Obojživelník roku informační tabule, která seznamuje všechny návštěvníky s historií tohoto místa a s jeho zajímavými obyvateli.

Program setkání zahájily děti z mateřské školy a na jejich milé vystoupení odpověděly žabky kuňky z tůňky také svým zpěvem.

Ing. Bradna pronesl přípitek, ve kterém popřál, aby se všem „živáčkům“ v tůňce líbilo. Připíjelo se vodou z místního keltského pramene.

Mgr. Martin Šandera připomněl zajímavé druhy obojživelníků, kteří zde žijí, k vidění byli i pulci žab a larvy čolků, vodní hmyz a vzácné mokřadní rostliny. Život se tu zdárně vyvíjí. Poděkoval za podporu projektu přítomné zástupkyni odboru životního prostředí Krajského úřadu Královéhradeckého kraje Mgr. Ivě Matějkové.

Posezení na nových lavicích a občerstvení na nových stolech v pěkném přírodním prostředí bylo lákavé. Žábám nevadila přítomnost lidí, ozývaly se ze své tůňky, lidem byl jejich koncert dokonce velmi příjemný.

Návštěva u mloků

Během následující exkurze bylo večer příjemné počasí, i když pro mloky ne tak zcela ideální, protože ti rádi vylézají z úkrytů za deště. Od koupaliště v Bradlecké Lhotě jsme se za nimi vydali k lesnímu potoku. Hned při prvním sestupu ke korytu potoka jsme měli štěstí. V průzračné vodě jsme napočítali asi 30 mločích larev.

Pak jsme pokračovali po lesní cestě směrem proti proudu a opět jsme sešli k potoku. Objevili jsme zřejmě mločí ráj, protože potok zde vytváří mnoho tišinek, které jsou pro vývoj mladých mloků ideální a v každé jsme mohli úplně zblízka pozorovat larvy. Bylo jich tam určitě víc než 200! Naši výpravu vedl Mgr. Martin Šandera a ten vyprávěl spoustu zajímavostí ze života těchto zvláštních tvorů, kteří žijí tak blízko vedle nás, a přece je známe jen velmi málo. Viděli jsme tolik mláďat, ale kde jsou dospělí mloci? V této době jsou většinou ukryti v zemi.

A pak to přišlo! Pod kusem dřeva odpočívala asi deseticentimetrová mločí krasavice, opravdu nádherná, mnohem hezčí než na nejkrásnějších obrázkách. Měla totiž velmi zvláštní kresbu, nebyla jen obyčejně skvrnitá, ale skvrny měla na hřbetě uspořádány do silné klikaté čáry.
A docela bez námitek se nechala i fotografovat. Když se fotografové vyřádili, byla vrácena přesně na to místo, kde byla objevena, a při tom se objevil ještě další mlok. Všichni jsme měli radost, že naše výprava byla tak úspěšná. (MPČR)