Cílem byl jednak samotný archeologický výzkum, jednak ověření archivního zápisu o přítomnosti podzemní chodby, pravděpodobně někdejší vodovodní šachty. Výkopové práce proběhly ve spolupráci s kastelologem Tomášem Tomíčkem a pod dohledem archeoložky jičínského muzea Evy Ulrychové. Chodba sice objevena nebyla, ale archeologické nálezy opravdu stojí za to.

Sonda byla vyměřena na místě, které v 70. letech zkoumal Jaroslav Obešlo z Lázní Bělohradu v naději, že zde objeví jednu z tajných hradních chodeb. Podle zápisků, které si pečlivě vedl, narazil v hloubce asi tří metrů na izolační vrstvu žlutého jílu a pod ní na opracované kameny. V této fázi se však výkop zřítil a tehdejší kastelán další pokračování neodborně prováděných prací zakázal.

V letošním roce bylo tedy toto místo znovu odkryto. Popis Jaroslava Obešla do detailu odpovídal realitě a ve třech metrech se skutečně objevily opracované kameny. „Tento okamžik byl nejnapínavější. Byli jsme si skoro jistí, že od podzemní chodby nás dělí jen několik desítek centimetrů. Nakonec se ale ukázalo, že jde o pravidelně rozpukanou skálu, která pokračuje dále do hloubky,“ líčí jeden z účastníků výzkumu.

Toto dílčí zklamání ale bohatě vynahradily samotné archeologické nálezy. V úrovni základů harantovského paláce byla totiž odkryta původní navážka z 16. století, která obsahovala velké množství úlomků kachlů a keramiky. „Jde o soubor s velkou výpovědní hodnotou. Jeho základ tvoří kachle tzv. novopackého červeného zboží s různými náboženskými i světskými motivy a zahrnuje rovněž vzácnou loštickou keramiku a početné zlomky stejně vzácných prořezávaných kachlů – na celém Jičínsku jsme doposud evidovali jen jediný fragment. Soubor můžeme zařadit zhruba do roku 1500,“ informovala archeoložka Eva Ulrychová.

Dataci odpovídají i další jednotlivosti – šipka do kuše, dvě drobné mince či úlomek gotického zdobeného poháru z lesního skla. „Přítomnost navážky ze 16. století jen potvrzuje výsledky našeho předchozího zkoumání stavebně historického vývoje hradu. Zjistili jsme totiž, že starší západní palác, který nechal postavit nejvyšší písař českého království Mikuláš Hořický z Hořic na přelomu 15. a 16. století, byl později stržen směrem do hradního příkopu a na vzniklém podloží vybudováno nynější harantovské křídlo,“ vysvětluje kastelolog Tomáš Tomíček.

Malý pozdrav na místě prováděného výzkumu zanechal i sám Kryštof Harant. V jedné ze svrchnějších vrstev, zhruba v hloubce 150 centimetrů, byl totiž nalezen měděný plíšek s vyraženými motivy pyramidy, Sfingy, ptáka ibise a Nilu. Se vší pravděpodobností se jedná o poutnickou známku, kterou si Harant, známý svou vášní pro sbírání „suvenýrů“, přivezl z cesty do Egypta. Jednalo by se tak o jedinou věc zachovanou z jeho přímého vlastnictví!
Výkopovými pracemi a vyzdvižením nálezů z hlubin země skončila první část archeologického výzkumu.

close zoom_in

V zimních měsících budou vykopávky očištěny a následně zaevidovány. V příští sezóně se počítá s vystavením vybraných nálezů v expozici hradu Pecka a také s publikováním zprávy o výsledcích výzkumu v odborném tisku.
⋌Věra Kociánová