Osmdesát sedm zájemců z celé České republiky a také hosté z Rumunska se zúčastnili mezinárodní konference dvouletého projektu Velké školní klíčování. Pořadatelem setkání bylo novopacké gymnázium, jehož studenti a pedagogové projekt realizovali a nyní seznámili hosty konference se svými poznatky a zkušenostmi.

Po úvodu v aule školy následovaly ukázkové hodiny s představením metod, které byly v rámci Velkého školního klíčování aplikovány.
V odpoledním bloku se uskutečnily jednotlivé workshopy, kde si mohli účastníci vyzkoušet různé metody a projektové fígle.

Cíle

Projekt je zaměřen na rozvoj mezipředmětových vztahů, projektové vyučování a týmovou spolupráci. Jedná se vlastně o propojení výuky s reálným životem. Manažerem byl Josef Křeček.

Záměr měl pět základních aktivit. Při první měli účastníci za úkol rozklíčovat výchozí vztahy, což v praxi znamenalo vzájemné hospitace pedagogů mezi sebou, pak ve školách v Táboře, Semilech a Jablonci nad Nisou. Dále v zahraničí – Německu, Dánsku a Belgii.

Druhá klíčová aktivita zahrnovala proškolení učitelů odbornými lektory v oblastech zmíněných mezipředmětových vztahů, projektového vyučování a týmové spolupráce a kooperace.

Třetím krokem bylo předání poznatků vybraným studentům, kteří vyškolili své spolužáky.

Čtvrtou aktivitou byl Velký školní třesk, při němž bylo realizováno 42 mezipředmětových projektů, které vycházely ze vzdělávacího programu školy. Završením se pak stala závěrečná konference.

Profesor Josef Křeček nám říká více o mezipředmětových vztazích. „Je to vzájemné propojení předmětů mezi sebou. Já jsem například realizoval projekt pro kvartu. Zpracoval jsem futuristický plán Země 2111, což znamenalo vytvořit vizi, jak bude naše Země vypadat za sto let. V češtině studenti tvořili články, ve výtvarné výchově zpracovali futuristické koláže, v dějepise například přišli s fiktivní myšlenkou, co se bude psát v učebnicích v roce 2111. Je to příklad jedné metody, kde se propojilo učivo z více předmětů.“

Josef Křeček se domnívá, že projekt svůj cíl splnil: „Podařilo se nám propojit učivo a převést jej do praxe. Průzkum totiž poukazoval, že vědomosti studentů jsou trošku izolované. Ukázala se nám cesta, jak by se mohlo jít dál. Ne všechno bylo samozřejmě funkční, ale i to je cenná zkušenost. Ověřit si, co funguje, co nefunguje.“

Hodnocení

Konferenci navštívila profesorka Lina Horalíková, která v současné době učí v Praze, ale působila i na zdejším gymnáziu. „Chtěla jsem se podívat, jak se mým kolegům podařilo naplnit cíle projektu. Pracuji jako grantová manažerka Asociace pomáhající lidem s autismem, takže mám nějaké zkušenosti a mohu porovnávat. Myslím si, že kolegové odevzdali velký kus práce. Domnívám se, že se tu můžeme řadu věcí naučit.“

V ukázkových hodinách se hostům představila se svými studenty i profesorka Kateřina Krausová. Projekt nazvali sochy Novopacka. Jeho cílem bylo vytvořit webovou stránku, která návštěvníkům přiblíží sochy v Nové Pace. Dvě třídy 3. A a 2. A vytvářely přehled dva roky. „Byla to opravdu náročná práce. Každá socha z 28 má svoji webovou stránku. Čtenáři zde zjistí historické faktické údaje, najdou tu fotografie, smyšlené povídky, kreativní dodatky, kresby, mapy a jsou tu uvedeny i zdroje, ze kterých autoři čerpali. Je to vyčerpávajícím způsobem vytvořená stránka a věřím, že když budete hledat informace o památkách, podíváte se na náš studentské stránky. Odkaz na náš web bude umístěn i na internetových stránkách města.“ Konferenci navštívil Petr Ježek, ředitel Základní školy v Husitské ulici. „Zajímá mě ze dvou pohledů, jako rodiče i jako ředitele školy. Myslím si, že tyto věci je dobré vidět, inspirací a možností pro využití je hodně.“

Učitelka Radka Ponikelská říká: „Celý projekt byl vítanou změnou v našich rutinních postupech a stereotypech ve výuce.“