Mezi ně patří i ševcovské kopyto, které vám představujeme na snímku Jiřího Čejky. Nová Paka byla skutečně městem „šeucouským“ a vedle předení a tkalcování patřilo mezi nejdůležitější řemesla. Už si ani neuvědomujeme, že vyslovení nadávky „Ty seš ale kopyto“ nebo „Dostaneš potěhem“, „Kulíš voči jako floky z bot“, „Budeš sedět na verpánku“ atd. souvisí s obuvnickým řemeslem.

 Musím ovšem napsat, že ševcovské kopyto bylo dřevěnou formou pro vytváření nových bot z kůže. Tyhle nové boty dělali novotníci či nováci. Ti , kteří obnošenou obuv opravovali (ševci obuvi vetché), byli nazýváni vetešníky nebo prťáky.

 Potěh byl kožený pás (něco jako opasek), který měl švec pod chodidlem a nahoře na koleně pod něj podstrčil botu, aby mohl třeba flokovat(floky byly dřevěné kolíčky), nu a verpánek je dřevěné stolička, trojnožka, na které švec seděl.

Šeuci – to byl pojem

Novopačtí šeuci, to byl ovšem pojem. Podobně jako v jiných místech Podkrkonoší byl nejpočetnějším cechem cech ševcovský, o jehož založení usiloval již po roce 1563 Mikuláš Trčka z Lípy.

Pačtí ševci nesmírně milovali Albrechta z Valdštejna. Víte proč? Nu, přece byli hlavními dodavateli obuvi pro jeho vojsko. Po třicetileté válce nastal na kratší dobu jejich úpadek, ale později se „packý šeuci“ stávají prakticky na tři sta let nejznámějšími v širokém okolí. Svými levnými výrobky zaplavovali trhy v celém podhůří a o Nové Pace se často hovořilo jako o „šeucouském městě“.

Například v dnešní Havlíčkově ulici bydlel švec snad v každém domě a v době slávy se počítalo, že hadů (jak se tady ševcům říkalo) bylo asi na sto.
Ve 30. letech 20. století však jich bylo ve Společenstvu obuvnickém pouze třicet a rozvojem monopolní výroby jejich počet dále klesal. Snažili se zachránit specializací na výrobu vysoce kvalitní ruční obuvi nebo jednoduché obuvi pro domácnost.

O celkové situaci dost vypovídá přípis Společenstva obuvníků Tělocvičné jednotě Sokol, která provozovala kino v sokolovně. Ševci v ní píší, že jsou také sokolové, a žádají, aby nebyla promítána reklama Bati. Sokol vysvětluje, jaký příjem z reklamy má, a doporučuje packým ševcům, aby též používali světelných reklam. Jak to dopadlo, si umíme představit. Miloslav Bařina