Tento sokol a vlastenec byl velitelem odbojové skupiny složené z pěti Čechů a šesti Rusů v lágru v Hostinném. Bohužel skupina byla zrazena a odbojáři zatýkáni. Bratrům Otakaru a Jaromíru Makovičkovým se podařilo uniknout, ale byli doma, ve Vrchovině, dopadeni.

„Bratra gestapáci postřelili a nechali před zraky matky vykrvácet. Matce ani nedovolili zavolat mu pomoc. Mě doma zatkli, byl jsem vyslýchán, mlácen gestapem a měsíc uvězněn v Kartouzích. Bratr, kromě jiných vyznamenání, obdržel Válečný kříž in memoriam,“ napsal v dopise Jaromír Makovička, který byl vyznamenán za chrabrost.

Na závěr dopisu Jaromír Makovička, pro pamětníky rovněž známý jako silniční motocyklový závodník a nositel titulu „Mistr sportu“, ještě připsal krásná slova: „Život položit za vlast byla povinnost. Heslo naší skupiny Kamarád – smrt, splnil jak můj bratr, tak i pět Rusů, kteří byli pro výstrahu na dvorech papírny v Hostinném zastřeleni.“ Otakar Makovička je pochován na hřbitově ve Vrchovině. ⋌ Míla Pour