Jičínský deník pro vás připravil seriál, který představí lídry jednotlivých stran kandidujících v podzimních komunálních volbách ve třech největších městech okresu: v Jičíně, Hořicích a Nové Pace.
Všem jsme položili deset stejných otázek, jejich odpovědi najdete nejen na stránkách Jičínského deníku, ale také na našem webu.
Dnes odpovídá lídr strany Věci veřejné Zdeněk Bakovský.
Vzdělání: ÚS,střední odborné učiliště elektrotechnické, DPS Univerzita H. Králové
Současné zaměstnání: učitel Záliby: cestování
Rodina:tři dospělé děti
Strana: Věci veřejné
Motto: „Ke každému se chovej tak, jak chceš, aby se choval on k tobě.“
Na kterou část města jste pyšný a proč?
Já jsem především pyšný na Novou Paku jako celek. Nejen že je to pěkné město, které se rozvíjí a má se kam rozvíjet, ale je také uprostřed krásné přírody. Neméně důležité je i to, že zde žijí pracovití, vzdělaní a velice vnímaví lidé. Samozřejmě máme v Nové Pace místa, kterými se můžeme pochlubit. Je to například radnice a její nejbližší okolí nebo některé části sídliště Studénka. Za ta patří dík především současnému vedení radnice.
Kde naopak vidíte nedostatky, která lokalita je nejzanedbanější?
V Nové Pace jsou ovšem i místa, která neprávem zůstávají již mnoho let stranou pozornosti všech předchozích vedení radnice. Například městské kulturní středisko nebo kino by měly být chloubou každého města. U nás je tomu právě naopak. A také velice pěkné náměstí, které je svým umístěním a hlavně díky krásné architektuře dominantou celého města, ztrácí své kouzlo hned poté, co se člověk ocitne na takzvaném novopackém tankodromu.
Co bude Vaší prioritou na postu starosty?
Ještě důležitější prioritou pro každé vedení města, a tudíž i pro mě musí, být bytová situace v Nové Pace. Není přece možné pouze městské byty rozprodávat a utržené peníze hned neinvestovat do stavby nových bytů, ale rozpustit je do rozpočtu. Jak zde chceme udržet mladé začínající rodiny, když jim nedáme možnost cenově dostupného bydlení? Bohužel dnes nemá každý takové možnosti, aby si postavil vlastní dům, nebo alespoň koupil vlastní byt, kterých je i tak málo. Neméně důležitou otázkou je však v našem městě zaměstnanost. Je až zarážející, jak dlouho se v Nové Pace jedná o průmyslové zóně. Jak je možné, že v mnoha okolních městech se investoři našli? Bylo naše vedení města vždy schopné a ochotné poskytnout odpovídající podmínky?
Co podle Vás městu nejvíce chybí?
Podle mého názoru to jsou právě pracovní příležitosti a byty. Pokud chceme, aby se Nová Paka i nadále rozvíjela, musíme tyto otázky bezodkladně řešit.
Jaké schopnosti Vašeho předchůdce byste rád měl?
Odvahu řešit i nepopulární věci a být nekompromisní.
Kdo je Vaším vzorem politika u nás a ve světě?
Podle mého názoru je každý člověk individualita, a proto je zbytečné se někomu podobat. Přesto je mnoho politiků, kterých si velice vážím, a obdivuji, čeho dosáhli. Například Tomáš Garrigue Masaryk. I v zahraničí jsou jistě lidé, kteří si zaslouží náš obdiv. Například exstarosta New Yorku Rudy Giuliani, který svým správným a rychlým rozhodováním v době největší katastrofy ve svém městě odvrátil ještě daleko větší neštěstí.
Jaké vlastnosti by podle Vás měl mít dobrý politik?
Každý politik by měl být čestný, pracovitý, musí umět naslouchat i jiným názorům a poté si vybrat ten správný, i když to třeba není ten jeho. Musí umět vyvodit důsledky ze svých špatných rozhodnutí. Musí umět dodržet své slovo. A politik by rozhodně neměl zklamat své voliče, kteří mu dali svoji důvěru.
Kolik hodin týdně chcete jako starosta pracovat?
Funkce starosty není podle mého názoru zaměstnání, ale služba pro občany. A doba strávená touto činností se musí odvíjet od potřeb města. Rozhodně i starosta potřebuje mít nějaký čas pro své soukromí, ale i v takové chvíli, pokud je to pro chod města potřebné, musí jít vše stranou. Proto je to rozhodně víc než běžná pracovní doba, ale v případě potřeby veškerý čas, kromě nezbytné doby na odpočinek.
Jak snášíte kritiku?
Musím přiznat, že kritiku snáším velice špatně. Ne proto, že mě někdo kritizuje, ale že má proč. Proto mně udělá vždy velikou radost, když i ti největší kritici nenajdou na mé práci žádnou chybu.
Co Vám chybí ke štěstí?
A co je vlastně štěstí? Znamená to snad mít vše, na co si vzpomenu? Nikdy člověk nemůže mít vše. Tak by ale nikdy nikdo nemohl být šťastný. Já cítím vždy největší uspokojení, když se mi povede někomu udělat radost. Proto bych byl asi nejšťastnější, kdybych mohl každému splnit všechna jeho reálná přání.
