Chorvatští učitelé z kamenické školy, která se nachází v městečku Pučisća na ostrově Brač, si do Hořic odskočili z Prahy. „Naše škola má přibližně stoletou tradici a oproti hořické je zaměřená spíše na technické obory,“ řekl ředitel Tonci Vlahovic.
Ředitel kamenické školy v Hořicích Josef Moravec přislíbil další spolupráci obou škol: „V rámci sjednocování Evropy se i my snažíme integrovat. Už přemýšlíme nad způsoby, kterými by se dala spolupráce mezi školami uskutečnit. Vzhledem k tomu, že Chorvatsko není zatím členem Evropské unie, bude složitější získat k tomuto účelu peníze, ale já už vím o rezervách, které by se daly využít.“ Výměna zkušeností by měla probíhat mezi kantory i studenty. Ti především by se mohli seznámit s jinými druhy kamene a se způsoby jejich opracování.
Zajímavý program
Dopoledne si šestičlenná delegace v doprovodu ředitele hořické kamenické školy Josefa Moravce prohlédla památný vrch Gothard, symposium a hřbitovní bránu. Ve školní galerii nejvíce zaujala maketa Karlova mostu, kterou vyrobila z hořického pískovce firma Kámen Ostroměř. Překvapením pro české učitele byla téměr dokonalá znalost chorvatských kolegů, kteří věděli detaily o konkrétních sochách na Karlově mostě.
Kolem sedmnácté hodiny přijal návštěvu starosta města Ivan Doležal a místostarostka Hana Richtermocová. Ta všechny přítomné překvapila znalostí chorvatštiny, takže celá konverzace nakonec probíhala v několika jazycích zároveň. Oba krátce představili město jako součást východočeského regionu i historii novogotické radniční budovy. Celá návštěva byla završena prohlídkou nedávno zrekonstruovaného radničního divadelního sálu a oddávací místnosti.
Přibližně hodinové setkání ukončil Josef Moravec domácím úkolem pro chorvatské kolegy: „Dal jsem jim za úkol najít Trůnící madonu, jejímž autorem je sochař Václav Levý, z jehož pozůstalosti ji škola získala. Její stopy by mělykončit někde v Chorvatsku.“
K zajímavostem patří, že obě školy byly založeny c. a k. vídeňským dvorem. Prvním ředitelem v Pučisći byl absolvent hořické školy Emil Ruml. Výpomoc mezi českou a chorvatskou stranou probíhala odjakživa. Jana Nekvapilová
"Ve středu 27. srpna navštívilo Střední průmyslovou školu kamenickou a sochařskou v hořicích 34 pracovníků kamenické školy z Chorvatska z města Pučišča, které je na břehu moře ostrova Brač. Ředitelé obou škol představili obě školy a vyměnili si propagační materiály. Hosté byli provedeni celým areálem školy, následovaly prohlídky městské galerie a vrchu Gothard. V podvečer byli přijati starostou Hořic Ivanem Doležalem a místostarostkou Hanou Richtermocovou.
Z pohledu vzdělávání je Pučiščská škola spíše kamenickým učilištěm než sochařskou školou. Pro čtenáře bude jistě zajímavé vědět, že škola byla založena podobně jako hořická škola c. a k. vídeňským dvorem. První ředitel školy byl "dodán" z Vídně byl to čech a jmenoval se Emil Rumel. Samozřejmě, že se pokusíme v Hořicích něco dohledat. Není vyloučeno, že jeho curriculum vitae bude podobné Marinovi Vasilevovi z Bulharska, který ukončil hořickou školu v roce 1890 a stal se zakladatelem a prvním profesorem Státní malířské akademie v Sofii.
Profesoři chorvatské školy dostali od ředitele hořické školy "domácí úkol" - pokusit se nalézt sochu Trůnící madona (Madona in trono), jejímž autorem byl sochař Václav Levý a model sochy vlastní z pozůstalosti škola. Socha vzbudila v 19. století v Římě ohromný ohlas a chodil se na její vznik dívat samotný papež Pius devátý. Stopy po tomto díle končí s velkou pravděpodobností v Chorvatsku.
Návštěvníci byli velmi dobře připraveni. Největší překvapení byla dokonalá znalost soch na Karlově mostě, kdy si prohlíželi jeho model z pískovce od firmy Kámen Ostroměř v galerii školy. Kdo nestihnul prezentaci mostu na jaře v Praze, má možnost jej vidět v hořické škole.
První ředitel školy v Pučišči v Chorvatsku Emil Ruml vybrán vídeňským dvorem byl absolventem hořické školy.Emil Ruml nar. 10. 04. 1887 Březany, okres Plzeň studium oddělení pro kameníky ukončil 1906 třídní učitel František Blažek. Tak to je zajímavá informace pan ing. Vlahovič zřejmě dostane další domácí úkol.
