Královéhradecký kraj patří v podílu věřících mezi průměr České republiky. Nejvíce jich je na Náchodsku, Dobrušsku a Novoměstsku, k nějaké víře se zde přihlásila zhruba čtvrtina obyvatel. Naopak celá severozápadní polovina kraje je „ateistická”, k víře se tu přiznal jen zhruba každý desátý člověk.

Na otázky týkající se víry však v dotaznících odpověděla pouze polovina občanů, skutečný počet věřících tak může být zcela jiný. Podle České biskupské konference (ČBK) přitom Češi navštěvují kostely a hlásí se k Bohu stejně jako před deseti lety.

„Klademe si tak otázku, proč se polovina obyvatel odmítla státu se svým vztahem k víře svěřit. Měli bychom se proto také zamyslet nad otázkou důvěry ve stát a další instituce,” uvedla mluvčí ČBK Monika Vývodová. Při sčítání před deseti lety neodpovědělo na otázky víry celorepublikově jen 900 tisíc lidí.

Podíl věřících u jednotlivých církví se podle sčítání také zásadně nezměnil, stejně jako před deseti lety má nejvíce příznivců římskokatolická církev. S obrovským, asi dvacetinásobným odstupem je druhá Českobratrská církev evangelická, za ní těsně následuje Církev československá husitská. Na rozdíl od posledního sčítání se řada obyvatel přihlásila ke skupině lidí, kteří věří, ale nehlásí se k žádné z registrovaných církví. Je jich skoro tolik, jako katolíků.

Nejčastěji se k církvím otevřeně hlásili obyvatelé malých vesnic, ve kterých žijí méně než dvě stovky lidí. V těchto obcích uvedla příslušenství ke konkrétní církvi téměř pětina obyvatel.

Celostátně je nejvíce věřících - přes 30 procent - na Zlínsku, jižní Moravě a Vysočině, nejméně v severozápadních Čechách. Mírně religioznější než hradecký kraj je i sousední Pardubický kraj, hlavně díky jeho jižní části. (kim)