Nejlepších výsledků podle předpokladů dosahovali gymnazisté. Nic je totiž nemotivovalo k tomu, aby podstoupili druhou, těžší verzi státní maturitní zkoušky. Takže pokud někdo z nich přesto propadl, bylo to ze školní, zpravidla těžší části zkoušek.

,,Obě naše třídy zdárně odmaturovaly, více než polovina dokonce s vyznamenáním. Je vidět, že státní část byla pro naše studenty jednodušší,“ řekl ředitel Lepařova gymnázia v Jičíně Miloš Chlumský.

Polovina vyznamenání byla i na gymnáziu v Dobrušce. Jediný student, který u maturity neuspěl, propadl ze školní, profilové části maturit.
„I výsledky na našem gymnáziu jasně ukazují, že máme větší nároky na maturanty než ministerstvo,“ přisvědčil ředitel novopackého gymnázia Pavel Matějovský.

Naopak na odborných školách měli studenti opačný problém. Hlavně kvůli nim celorepublikově u maturit propadla pětina studentů.
Odborné školy totiž věnují všeobecným předmětům logicky menší prostor než gymnázia. „Bylo by akceptovatelné, kdyby byla pro gymnázia povinná vyšší úroveň maturitní zkoušky. Způsob, jakým jsou výsledky maturit prezentovány, však rozhodně odbornému technickému vzdělávání do budoucna neprospěje,“ míní ředitel Střední školy uměleckoprůmyslové v Ústí nad Orlicí Zdeněk Rössler.

Miloslav Chvátil, ředitel nedalekého gymnázia, to dokonce nazval porovnáváním hrušek s jablky.

Nejen studentům, ale i pedagogům navíc vadí velká časová prodleva mezi zahájením zkoušek a vyhlášením výsledků. „Začne svatý týden, pak jsou ústní zkoušky a studenti potom měsíc čekají na výsledky, které přišly až ve čtvrtek. Když odcházejí z ústních zkoušek, ještě neví nic, nemůžou jít hned oslavovat maturitu, jak to bylo dříve,“ podotkl ředitel rychnovského gymnázia Petr Kačírek.

Nyní začne vlna odvolávání, neúspěšní studenti si totiž mohou požádat o přezkum výsledků. Do pěti dnů se musí také přihlásit k podzimnímu opravnému termínu. Státní maturity se připravovaly 14 let a přišly celkem na 680 milionů korun.