Klíšťata mají hlad a chtějí se rozmnožovat. Probudila se k aktivitě. Lidé si je přinášejí z lesů, parků, zahrad.

Více než dva tisíce dvě stě lidí v České republice mělo v posledních třech letech smůlu. Onemocněli infekční klíšťovou encefalitidou. Tím jsme dosáhli varovného evropského primátu.

Východočeši se nemusejí tolik obávat. Region patří, co se infikovaných klíšťat týká, k nejméně rizikovým.

„Pokud jde o klíšťovou encefalitidu patří Královéhradecký kraj dlouhodobě k nejméně postiženým v republice,“ sdělila Veronika Krejčí, tisková mluvčí Krajské hygienické stanice Královéhradeckého kraje (KHS). Shodně se vyjádřují i hygienici o situaci v Pardubickém kra­ji.

Infekční onemocnění přenášená klíšťaty se objevují, ale ne ve vysoké míře. „Od počátku letošního roku se encefalitida nevyskytla žádná, vloni jen několik případů v řádech jednotek,“ uvedla Jana Daňková z pardubické KHS.

Nulový výskyt této nemoci hlásí i z Královéhra­decka.

Další „klíšťový postrach“, lymská borelióza, postihne Východočechy častěji.

„Osm lidí z okresu Pardubice a tři ze Svitavska se letos museli léčit s boreliózou,“ vypočítává mluvčí pardubických hygieniků.

„V případě lymské boreliózy je výskyt onemocnění srovnatelný s okolními regiony,“ říká Veronika Krejčí. „Ke dvacátému týdnu letošního roku evidujeme pouze tři případy boreliózy.“

Přes poměrně solidní bilanci jsou i ve východních Čechách místa, kde je koncentrace nakažených parazitů vyšší. „V Královéhradeckém kraji lze častější výskyt klíšťat očekávat v povodí Labe a v lesích na Hradecku, Jičínsku a Náchodsku,“ upozorňuje Veronika Krejčí.

V Pardubickém kraji by měli být lidé k výskytu klíšťat obezřetnější na Chrudimsku.

Státní zdravotní ústav zřídil speciální „klíšťové“ webové stránky. Každý týden od čtvrtka odpoledne na nich lze najít aktuální informace o aktivitě klíšťat v České republice na jednotlivé dny víkendu.

close zoom_in Ze života klíšťat

Klíště obecné (Ixodes ricinus) padá na hostitele z vyčnívajících míst vegetace. Ozubeným ústrojím se přichytí v kůži a týden až dva saje krev. Nepohybuje-li se nikdo kolem jeho stanoviště, může i rok hladovět. Má tři vývojová stadia, všechna krvelačná. Larvy se přiživují na drobných zvířatech. Proměněny v nymfy sají dál (často právě na člověku). V dospělosti parazituje jen samice, samec hledá na kůži hostitele jen objekt k páření. Oplodněné samice kladou až 3000 vajíček. Záhy pak hynou.

close zoom_in

KDYŽ UŽ JE POTRAVA, NEŽINÝRUJÍ SE. Tělo samice klíštěte obecného se může po nasátí krve zvětšit až třistanásobně. Foto: Archiv VLP