Stav absolutního zoufalství i bezmoci a oči pro pláč. To jsou pocity Zdenky Horváthové, která se ocitla na úplném dně.

Zdenka Horváthová je matkou čtyř dcer – desetileté Marušky, šestileté Nikolky, tříleté Michalky a devítiměsíční Natálky. Je tedy na mateřské dovolené. Bydlí v podnájmu v Podlázkách, kde ji k poslednímu listopadu končí smlouva. Pokud do té doby nenajde nové a levné bydlení, skončí na ulici.

Jak to všechno vzniklo? Po jedenáctiletém vztahu rodinu opustil manžel – živitel rodiny. Bez jakéhokoliv varování se sebral a odešel. „Manžel od nás odešel 21. října, z mateřské nejsem schopná zaplatit nájem deset tisíc a tři tisíce za elektřinu, proto se do konce listopadu musíme odstěhovat,“ řekla zcela zlomená a nešťastná Zdenka Horváthová.

Od té doby, co manžela neviděla, živí své čtyři děti i sebe ze svého měsíčního příjmu, který se pohybuje okolo 13 tisíc. „Jako anděl strážný je naše sousedka. Babička ženy, která nám byt v Podlázkách pronajímá. Zaplatila za nás nájem na jeden měsíc a ještě nám přispěla 500 korun na jídlo. Jsem jí za to vděčná,“ uvedla Horváthová.

Jediné, co teď Zdenku drží nad vodou, jsou její dcery. Zažádala o rozvod a obíhá úřady, kde žádá o pomoc ve své tíživé situaci. „Zatím jsem dostala mimořádnou okamžitou pomoc 2020 korun. Koupila jsem za to holkám jídlo. Účtenky jsem si raději schovala, abych měla důkaz, že to nebylo pro mě. Nerada bych, aby mě někdo nařknul z toho, že jsem peníze nějak zneužila,“ prozradila.

Co zaručeně přivede Zdenku k pláči, je dopis. Dopis pro Ježíška nejstarší dcery Marušky, v němž mimo jiné píše: „Mám jedno přání, nechci žádný dárek. Přeji si, abys nám sehnal nové bydlení. Víš, mamka je moc smutná.“ Podobná slova desetiletého dítěte zlomí srdce snad každé matce. Druhá dcera mamince nakreslila obrázek bytu, který si přeje…

Nyní chodí Zdenka Horváthová jak tělo bez duše. Myslí i na to nejhorší. Že o děti přijde. „Sociálka mi děti vezme jen přes moji mrtvolu. Nemohu dopustit, aby mi děti někdo vzal. Už přišly o otce a nemůžou přijít i o matku. Udělám cokoliv, abych se z této zoufalé situace nějak dostala. Budu bojovat!“

Martina Brzobohatá je ředitelkou občanského sdružení Jekhetani Luma - Společný Svět. Luma pomáhá lidem v jakékoliv životní krizi, mezi které jistě patří i situace Zdenky Horváthové. Ta se proto na Martinu Brzobohatou obrátila s žádostí o pomoc. Na otázky odpovídala Martina Brzobohatá.

Setkala jste se již s podobným příběhem, jako je ten Zdenky Horváthové?
Ano. V podobné situaci je neustále relativně velké množství žen.

Myslíte si, že existuje možnost, jak jí pomoci v její kritické situaci?
Jistě. Ještě se v naší praxi nestalo, že by klientka, která je dostatečně motivována a spolupracuje dle plánu, zůstala s dětmi opravdu „na ulici“. Zde bych ráda vyzdvihla stále se zlepšující spolupráci s mnoha dalšími poskytovateli veřejných a sociálních služeb, my stojíme jen na začátku těch relativně dobrých konců.

Jaké budou první kroky, které vaše sdružení s paní Horváthovou podnikne?
Klientka musí v krátké době vyřešit prioritně bydlení. Získala u nás informace, které by jí měly napomoci rozmyslet si v klidu, zda se chce ucházet o azylové, či komerční bydlení. Tedy například jsme na internetu zhlédli nabídky bytů k pronájmu v několika lokalitách, informovali o základních podmínkách azylového bydlení. Rozdělili jsme si úkoly do příštího setkání. Domluvili jsme se též na psychické podpoře v souvislosti s plánovaným rozvodem - klientka se včas a v klidu dozví, co vše rozvod obnáší, na co se má připravit, čeho se naopak nemusí obávat atd. Pro první setkání toto stačilo k tomu, aby od nás odcházela s vědomím, že na tuto krizi není sama, že když bude chtít, budeme ji doprovázet, dokud to bude potřebné.