Zmíněný investor hodlá nákladem víc jak 300 milionů korun revitalizovat bělohradský zámek na rezidenční bydlení pro seniory. Dále zakoupil špejchar od bývalého zemědělského družstva, které je nyní v likvidaci a objekt nabídlo k odprodeji. Nový vlastník (Sherydan) požádal Národní památkový ústav o finanční podporu, kterou však neobdržel.

Starosta města Pavel Šubr uvedl, že sýpka byla označena jednou z nejohroženějších památek v kraji. „Když jsem se dotazoval, proč nebyly peníze firmě přiděleny, bylo mi vysvětleno, že ministerstvo kultury má na opravu památek málo prostředků.“

Ředitel územního odborného pracoviště v Josefově Jan Čiháček vysvětlil, že 3. února 2009 – tedy po uzávěrce přihlášek – byla NPÚ v Josefově předána neúplná žádost fy Sherydan CR, s.r.o., Praha na dotaci opravy střechy a krovu sýpky v areálu zámku v Lázních Bělohradě.

Veškeré žádosti, včetně této opožděné, byly projednány 9. února v komisi jmenované ředitelem Územního odborného pracoviště NPÚ v Josefově.

„Komise posuzovala naléhavost a připravenost jednotlivých akcí. Konečný návrh byl odeslán ministertsvu kultury, kde návrhy včetně doložené dokumentace posoudí a provedou konečné rozhodnutí o přidělení a výši dotace. Z výše uvedeného je patrné, že NPÚ v Josefově pouze doporučuje zařazení do programu a při posuzování žádostí je vázáno Zásadami vydanými MK ČR, které obsahují i závazné termíny a seznam potřebných dokladů.

V případě sýpky v Lázních Bělohradě nebyly splněny termíny, ani nebyly doloženy všechny potřebné doklady,“ upřesňuje Jan Čiháček.

Majitelé mají možnost žádat z dalších dotačních titulů ministerstvo kultury, ale i krajský úřad a obec s rozšířenou působností. Dále je možné kontaktovat přímo ministerstvo a žádat dotaci z rezerv. Ale to vše je již na vůli a možnostech majitelů.

Jak nás podrobně informovala Lenka Nyklová z Národního památkového ústavu v Josefově, dnešní sýpka byla postavena v současné podobě někdy ve druhém desetiletí 19. století, jak bezpečně a spolehlivě prokázaly výsledky dendrochronologické analýzy.

Podbornější informace o sýpce od pracovnice památkové péče Lenky Nyklové:

· Objekt sýpky je situován v severozápadním rohu zámeckého parku, severoseverozápadně od zámku. Severní průčelí je obráceno do ulice Barákovy, západní průčelí do ulice Štefánikovy a jižní a východní průčelí do zámeckého parku.

· Dnešní sýpka byla postavena v současné podobě někdy ve druhém desetiletí 19. století, jak bezpečně a spolehlivě prokázaly výsledky dendrochronologické analýzy. Krov nad sýpkou byl zhotoven ze dřeva datovaného podkorními letokruhy z roku 1814. Průvlak nad klenbou 1. patra sýpky je datován do roku 1810 a sloup podpírající průvlak 2. patra sýpky má podkorní letokruh datován do roku 1819. Poměrně velký časový rozptyl (9 let) lze vysvětlit tak, že nejprve byly postaveny vnější stěny, krov a strop nad druhým patrem a pak docházelo postupně k dokončování interiérů, včetně dodatečného podepření stropu ve druhém patře průvlakem. Jako nejpravděpodobnější se zdá datace po roce 1814, kdy vznikl krov stavby.

· Sýpka má velmi jednoduchou a přehlednou dispozici. Tvoří ji jedno-, resp. dvojtrakt o délce cca 38m a šířce 14m. Budova je dvoupatrová s podkrovím, nepodsklepená. Přízemí je konstrukčním dvojtaktem (resp. dvoulodím) a obsahuje jednu velkou prostoru – sýpku. V ose je situována oddělená drobná vstupní síň , na níž navazuje schodiště do 1. patra. Pod schody je drobná prostora. Vstupy jsou dva – jeden (hlavní) v ose jižního průčelí je zazděný, druhý je situován v západním průčelí. Dispozice patra je prakticky identická (sýpka, síň se schody s tím, že neobsahuje prostoru pod schody. Na úrovni druhého patra je již nerozdělený prostor jediné velké prostory sýpky, na úrovni podkroví jediný nerozdělený prostor půdy – sýpky. Jediná nečleněná prostora půdy nad celým objektem, přístupná po schodišti otvorem v podlaze ze 2. patra. Celý prostor je otevřen do krovu. Hambálkový krov valbové střechy má ještě pozdně barokní systém ležaté stolice. Poloha jednotlivých vazeb odpovídá stropním trámům druhého patra, které jsou zároveň trámy vaznými. Základem nosné konstrukce jsou příčné hlavní vazby se šikmými sloupky a rozpěrami, mezi něž jsou vloženy podélně orientované patní vaznice, mezilehlé vaznice a pětiboké hlavní vaznice. Podélně orientovaná vaznice je vložená i v ose střechy mezi rozpěrami. Sloupky jsou s rozpěrami zavětrovány pásky. V podélném směru je systém zavětrován vždy dvojicemi šikmých vzpěr mezi hlavními vazbami v rovině střechy. Na tuto nosnou konstrukci jsou osedlány jednotlivé krokve, spojené hambálky. V hlavních vazbách hambálky leží bez odsazení přímo na rozpěrách. Shodně konstrukčně řešené jsou i vazby v nárožích valby (půdorysně šikmé) a v ose vazeb s tím, že hambálky jsou nahrazeny kráčaty. Druhotně byly některé hambálky vyřezány.

Všechny prvky krovu jsou ručně opracované (tesařskou sekerou). Krov nad sýpkou byl zhotoven ze dřeva datovaného podkorními letokruhy z roku 1814. Spoje jsou čepované, jištěné dřevěnými hřeby (kolíky). Značení krovu je provedeno římskými číslicemi (na jižní straně doplněnými o šikmý zásek).

Značky jsou provedeny záseky, vyskytují se i čísla psaná rudkou, event. rudkou provedené opravy čísel záseků. Číslování začíná na východní straně a směřuje k západu, samostatně jsou číslovány krátké valby. Číslování je průběžné pro hlavní i vedlejší vazby. Průběh číselné řady je však nesystematický a svědčí o pomíchání některých vazeb při montáži. Podlaha v krovu je prkenná se zvednutým lemem. Do prostoru půdy zasahují dřevěné kastlíky spádového potrubí.

· Střecha je valbová, krytá keramickými taškami (bobrovkami) v korunkové vazbě na řídkém laťování. Hřebenáče s nosy jsou uloženy do malty. Mezi taškami je zachován vysoký podíl historické krytiny s ručně upraveným povrchem (stopy drážek a žlábků, vytlačených prsty, někdy s dekorativním

· záměrem (vlnovky). Stejná krytina je složena na půdě.

· Kulturní památka je spolu se zámkem dominantou historického centra města, objekt je výrazným představitelem kulturního dědictví Lázní Bělohrad.

Následuje dopis našeho ředitele panu starostovi ze dne 18.3.2009:

Vážený pane starosto,

reaguji tímto na náš telefonický rozhovor z minulého týdne. Chtěl bych Vám sdělit, že k rozhodnutí ve věci jsme dospěli na základě následujících skutečností a na základě předem stanovených pravidel:

Dne 3. února 2009, tedy po uzávěrce přihlášek – viz formulář MK ČR, byla NPÚ v Josefově předána neúplná žádost fy SHERYDAN CR, s.r.o., Praha na dotaci opravy střechy a krovu sýpky v areálu zámku v Lázních Bělohrad( rejstř.č. 38994/6-1226) z HP 2009 .

Veškeré žádosti, včetně této opožděné, byly projednány 9. února 2009 v komisi jmenované ředitelem Územního odborného pracoviště NPÚ v Josefově.

Komise posuzovala naléhavost a připravenost jednotlivých akcí. Po projednání v komisi byli všichni majitelé informování dopisem, zda byla jejich žádost doporučena k zařazení do programu a v kladném případě zároveň byla navržena i výše finanční dotace.

Konečný návrh byl odeslán na MK ČR, kde návrhy včetně doložené dokumentace posoudí a provedou konečné rozhodnutí o přidělení a výši dotace.

Z výše uvedeného je patrné, že NPÚ v Josefově pouze doporučuje zařazení do Programu a při posuzování žádostí je vázáno Zásadami vydanými MK ČR, které obsahují i závazné termíny a seznam potřebných dokladů. V případě sýpky v Lázních Bělohrad nebyly splněny termíny ani nebyly doloženy všechny potřebné doklady.

Majitelé mají možnost žádat z dalších dotačních titulů MK ČR, ale i na KÚ HK a na obci s rozšířenou působností. Dále je možné kontaktovat přímo MK ČR a žádat dotaci z rezerv. Ale to vše je již na vůli a možnostech majitele.

Ing. arch. Jan Čiháček

ředitel ÚOP v Josefově

informace od Lenky Nyklové