V ovzduší se objevovalo velké množství pylových zrn, především lísky a olše, koncentrace byla silně závislá na okamžité povětrnostní situaci. Během víkendu se koncentrace pylových alergenů významně snížila. Sezona lísky již doznívá, olše je na svém vrcholu. Hojný byl také málo alergizující tis. Pravidelně se vyskytoval pyl topolu, objevují se první pylová zrna jasanu, vrby a jilmu.

Dominantní alergeny:
olše, líska, tis, topol, jasan, vrba, jilm, začne sezona břízy.

Pylová předpověď na další období:
Pro nejbližší dny očekáváme zvyšující se koncentraci pylových alergenů v ovzduší. Sezona olše, lísky a tisu bude pozvolna doznívat, naopak se bude zvyšovat koncentrace pylu topolu, jasanu, vrby a jilmu. Začátek sezony květu silně alergizující břízy očekáváme během nadcházejícího víkendu.

Začne sezona květu silně alergizující břízy

Kromě zdravotních obtíží se potíže vyvolané pyly, prachem, ale i přehnanou hygienou a dalšími příčinami pacientům prodraží. Až sedm tisíc korun ročně musí vytáhnout z kapsy pětatřicetiletá Martina Ertelová z Prahy. Těžké astma jí komplikuje život už dvacet let. Naději na úplné vyléčení nemá.

„S mým zdravotním stavem je to jako na houpačce. Nejkritičtějším obdobím je přirozeně jaro, kdy astma zhoršuje ještě alergie na všechny možné pyly. Dříve mi pomáhal přípravek Zirtec. Teď už ale skoro nezabírá. Léky nakupuji jednou za půl roku do zásoby. Průměrně musím zaplatit asi pět set korun měsíčně,“ říká Ertelová, patřící mezi stále se rozrůstající dvouapůlmilionovou armádu českých alergiků. Osm set tisíc z nich přitom trpí průduškovým astmatem.

Kvetoucí utrpení

Všichni dohromady patří k menšině, která si libovala v letošní dlouhé a chladné zimě. Příchod vyšších teplot a jarního počasí ji doslova děsí. „Kdo nezažil, nedovede si to představit. Kvetoucí stromy a trávy vás někdy i na několik týdnů vyřadí z každodenního života. Abyste mohl fungovat, nevyhnete se konzumaci velkého množství léků, které z vás po čase chtě nechtě udělají narkomana,“ stěžuje si Ertelová.

Imunologové a alergologové se každý rok snaží své pacienty uklidnit. „Existuje několik zásad, podle kterých by se měli alergičtí lidé řídit. Usnadní to léčbu i jejich běžné fungování,“ říká královéhradecká alergoložka a imunoložka Irena Krčmová.

Postižení lidé se musí smířit s tím, že by neměli vycházet do otevřené přírody. Zvláště když je větrno nebo delší dobu sucho. Při takovém počasí by dokonce ani neměli větrat. „Jsou to rady dobře míněné a účelné, ve skutečnosti se jich ale nemůžete držet. Zkuste si představit, že musíte jít do práce a zároveň se nesmíte objevit na otevřeném prostranství. To je prakticky vyloučeno,“ oponuje Ertelová. Lékařka Krčmová připouští, že alergik se rizikovému prostředí jen těžko vyhne. „Pak už nezbývá nic jiného než nasadit léčiva,“ upozorňuje.

Deset tisíc nových pacientů ročně

Alergické onemocnění má ve všech směrech špatnou prognózu. Ti, kteří jsou již postiženi, mají jen pramalou šanci na úplné vyléčení. Alergiků navíc každý rok přibývá.

V Česku řádově desetitisíce ročně. Přesná čísla nikdo neeviduje. Ze všech novopečených alergiků se k lékaři dostaví pouhá desetina. „Je to dáno prostředím, ve kterém žijeme. Musíme si uvědomit, že jsme doslova obklopeni alergeny. Ty z každého z nás mohou nenadále učinit alergika,“ přiznává Krčmová.

Přímou vstupenkou do klubu alergiků se pak mohou stát pro zdravé lidi zcela běžné denní úkony jakými jsou třeba příliš důkladná osobní hygiena. Je totiž dokázáno, že právě úzkostlivým udržováním čistoty vlastního těla ztrácí lidská imunita množství podnětů, na kterých by se mohla v plné šíři rozvinout. Také průmyslové exhalace riziko vzniku alergie extrémně zvyšují. Z městských aglomerací zasažených hustou automobilovou dopravou a výrobním průmyslem se rekrutuje až sedmdesát procent všech českých alergiků.

Vysoké koncentrace oxidu uhličitého v ovzduší násobí i množství polétavých pylových zrn – hlavního nepřítele nejtypičtějších alergiků trpících takzvanou sennou rýmou. „Vedle pylů a roztočů domácího prachu jsou hlavními spouštěči alergického zánětu sliznic nosu, nosohltanu a vedlejších nosních dutin také plísňové spóry a zvířecí alergeny. Vzácněji potravinové alergeny,“ uzavřel pražský imunolog Vít Petrů.