V současné době je zde 162 klientů, z nich jsou dva na přechodném pobytu. Zatím se podařilo v hlavní budově počet jedenácti jednolůžkových pokojů navýšit o čtyři a jednačtyřiceti dvoulůžkových snížit na osmatřicet, v druhé budově místo osmi jednolůžkových pokojů je jich jed〜na〜dvacet a ze sedmadvaceti dvoulůžkových zůstalo pouze šestnáct. Počet třílůžkových byl zachován. „Abychom mohli klientům vyjít vstříc, bylo zapotřebí současně zastavit i příjem nových obyvatel a postupně tak snižovat stav na sto čtyřicet lůžek,“ uvedla ředitelka Zorka Müllerová. Ale ne každý si jednolůžkový pokoj může dovolit, cena se odvíjí podle typu bydlení a stravy. Cenový rozdíl mezi dvoulůžkovým a jednolůžkovým pokojem je v průměru 600 korun měsíčně.
Soňa Třeslinová čeká už rok na samostatný pokoj, je sedm let vdovou, a tak je na samotu zvyklá. „Chtěla bych větší soukromí. I když mám velice hodnou spolubydlící, ve všem si vyjdem vstříc, nemáme žádné problémy a vzájemně se ve všem respektujeme. V tuto chvíli už ani nevím, jestli dělám vůbec dobře. To jediné, co mi tu schází, je pocit domova,“ sdělila na závěr Soňa Třeslinová.
Součástí změny je i transformace struktury zaměstnanců. Dříve bylo zařízení postaveno na zdravotnících, nyní na pracovnících sociální péče, snižuje se stav zdravotnického personálu a náhradou jsou nabíráni pracovníci do přímé obslužné péče. Podle slov ředitelky nejsou obyvatelé domova akutně nemocní, ale potřebují pomoc v některých úkonech běžné osobní hygieny.
Sanitář Jiří Šulc, který ze zařízení odchází koncem srpna na vlastní žádost, zde pracuje už dvanáct let. Na ošetřovatelském oddělení dříve působilo šest mužů, nyní jsou zde tři a od září zde zůstanou pouze dva. „Práce je zde fyzicky i psychicky velice náročná, nová reforma nezohledňuje, že jsou zde nemocní a neschopní se o sebe postarat. Na ošetřovatelském oddělení suplujeme léčebnu dlouhodobě nemocných, bez sanitářů zde budou klienti odkázáni už pouze na lůžko,“ sdělil Jiří Šulc.