„Chodím sem každý den a lokalitu sleduji, neboť přibližně 300 metrů odsud se nalézá Hykův lom, kde byly za první republiky objeveny araukarity. Ve středu ráno jsem procházel staveniště a našel část pláště araukaritu. Nazdvihl jsem dva balvany, odhrabal hlínu a pod ní se skrývala část zkamenělé dřeviny. Po odkrytí jsem zjistil, že strom se nachází na arakózovém pískovci. Nejedná se o celotvar, ale o stlačený segment, v jehož horní části se rýsuje další typ araukaritu zřejmě staršího data,“ vysvětluje šťastný objevitel. Nález zdokumentoval ředitel muzea Miloslav Bařina a šéf odboru školství a kultury Bohuslav Benč. „Tvrdím, že nejsme východní branou geoparku Český ráj, ale jeho nosným sloupem,“ dodává. V lokalitě byly navíc objeveny také zkamenělé stvoly přesliček. Araukarity nejsou na Novopacku zvláštností, menší úlomky nacházejí sběratelé běžně. Tento objev je však pozoruhodný velikostí a především dvěma typy složení. Protože nejde o celotvar, bude problémem strom oddělit od podloží a přemístit. To ovšem musí posoudit technici. „Je velké riziko, že se nález rozpadne. Pokud ne, bude umístěn v Klenotnici. Náklady na transport by mělo hradit město,“ doplňuje Ivo Chocholáč, který včera objevil další zkamenělinu dlouhou přes sedm metrů. Nová Paka se pyšní jedním z největších araukaritů, nalezených v Česku. Je umístěn u muzea, měří 8,3 metru a do prosklené vitríny byl přestěhován v roce 1954.

Co je vlastně Araukarit?

Araukarity jsou v našem kraji poměrně běžným úkazem. Jsou to pozůstatky kmenů stromů pocházejících z prvohor z období permokarbonu. Vznikaly zasypáním dřeva sopečným popelem a jeho následným zkameněním pomocí oxidu křemičitého, který byl v popílku hojně obsažen. Tímto způsobem se utvořily také méně časté zkameněliny kapradiny psarónie. Některé kusy araukaritů se dají brousit do vysokého lesku. Tím získáme možnost pozorovat přesnou strukturu dané dřeviny. V regionu nejznámější araukarit v Nové Pace má typické zbarvení do krevelově červena podle místní půdy. Jeho stáří je odhadováno na 250 milionů let.