Přitom je vášnivý a velmi schopný fotograf. Ze svých cest pořizuje fotografie, které jsou více než pouhou fotodokumentací míst, která navštívil. V našem rozhovoru s ním si budeme povídat o jeho posledním cyklovýletě do rakouských Alp.

Kdy jste výlet uskutečnil a co provázelo jeho přípravu?
Počítal jsem, že vyjedu již na jaře, ale napoprvé jsem se musel vrátit už za hranicemi Rakouska, když jsem si uvědomil, že mám s sebou příliš málo eur na absolvování tak náročné cesty. O hladu a žízni se dlouho cestovat ani na kole nedá. Tak jsem se vrátil a začal hledat sponzora. Sehnal jsem firmu Aveflor z Budčevsi u Kopidlna, která mi nabídla za reklamu umístěnou na kole financovat celou cestu. Avšak ani druhý pokus mi nevyšel. Tentokrát to bylo velmi nepříznivé počasí, které mne donutilo vrátit se z cesty předčasně domů. V dešti se fotit nedá a já se na ni vydal právě kvůli fotografování. Až na třetí pokus to všechno vyšlo. Vyjel jsem v polovině srpna, počasí bylo ideální a nic mi proto nebránilo plán cesty splnit.

Kam jsi tentokrát zamířil?
Chtěl jsem navštívit městečko MURAU v rakouských Alpách, k čemuž mne inspiroval článek v časopisu s názvem Tady je Schwarzenbergovo. Chtěl jsem vypátrat, jak to s tím jeho „knížectvím“ v Alpách doopravdy je. Jel jsem přes Kolín, Sázavu, Benešov a přehradu Lipno, kde jsem překročil rakouské hranice, a do večera dojel až k Dunaji. Druhý den dopoledne jsem poprvé na vlastní oči uviděl v dáli v mlžném oparu alpské štíty.

Jak cesta dopadla a jaké bylo počasí?
Bylo nádherné! Za celou cestu nezapršelo. To mi poskytlo příležitost k nafotografování více než 300 snímků. Po necelém týdnu jsem dojel do cíle své cesty. Dominantou městečka Murau je velký zámek, který patří Schwarzenbergům.

Po jednodenním pobytu v tomto krásném místě jsem se obrátil na cestu zpět. Stravoval jsem se většinou z potravin nakoupených v marketech a nocoval jsem ve svém stanu ve volné přírodě. Domů jsem se vrátil za 14 dní po zahájení cesty.

Jaká byla její bilance?
Za 14 dní jsem našlapal rovných 1400 kilometrů. V Rakousku jsem vyšlapal až do nadmořské výšky 1738 metrů v horském středisku Obertauern. Ze získaných fotografií, které mi perfektně zpracoval pan Ullrich z Jičína, plánuji uspořádat výstavku, která zahájí svoji pouť v listopadu na Městském úřadu v Kopidlně.

Obrátím se na pana Karla Schwarzenberga s žádostí o podporu zhotovení většího formátu fotografií pro tuto putovní výstavu.

Jaké plány máš do budoucna?
Chtěl bych se na kole vydat znovu na jih, ale tentokrát dále, až do slunné Itálie. Pevně věřím, že se mi cesta zdaří, i když teď mi největší starosti dělají peníze, které na takovou cestu potřebuji. Snad se najdou sponzoři, kteří můj záměr podpoří. Rád bych o svém putování po Itálii napsal knížku s fotografiemi. Dokonce už mám její název: DO ITÁLIE NEJEN ZA MODRÝM PTÁKEM. s fotografem Josefem Hlaváčkem z Mlýnce rozmlouval O. Suchoradský