Jaké to je být strážníkem? Jak se tato práce změnila a co je největší nešvar místních? O práci městské policie se dozvíte více v rozhovoru.

Městská policie vznikla v Jičíně 1. 1. 1992, kdy začal platit zákon o obecní policii. Jaké byly tehdy začátky?
Dá se říci těžké a z dnešního pohledu mnohdy i úsměvné. Nastoupili jsme čtyři strážníci, dostali služební průkazy (já mám odznak č. 003) a obdrželi první pokyny.
Neměli jsme téměř žádnou výzbroj, ani výstroj, natož pravomoci. Ty se postupně vyvíjely až spolu se zákonem.

Co se tehdy nejvíce řešilo?
Tak předně jsme měli malý rajón, v podstatě spíše centrum města, které bylo dostupné pěšmo. Dělala se tedy pochůzková činnost, hlídalo se parkování a řešil veřejný pořádek. Postupně k tomu přibývaly další činnosti, například odchyt zvířat či měření rychlosti. Naše působnost se rozšířila i do našich osad a některých obcí kolem Jičína.

Musí se strážníci nějak vzdělávat?
Ano, jistě, nejenom z hlediska legislativy, ale také v praktických úkonech, jako je právě třeba odchyt zvířat, sebeobrana, donucovací prostředky apod. Dříve každých pět let, nyní každé tři roky projdeme vzdělávacím procesem a následně přezkoušením. Já jsem si musel například dodělat i maturitu.

Za těch 25 let služby, kdy podle vás nastal největší zlom pro policii v Jičíně?
Za ta léta jsem zažil šest velitelů, několik starostů. Vždy bylo ale co řešit. Největší rozvoj nastal ale v roce 2010, kdy jsme dostali novou služebnu v přízemí Městského úřadu v Nové ulici. Již jsme se nemuseli mačkat v nevyhovujících podmínkách a malých kancelářích. Zároveň nám byl přidělen kamerový systém, který jsem dostal na starost, a byla zavedena 24 hodinová služba. Přijali se noví strážníci, abychom si mohli střídat směny a měli nad kamerami i situací v Jičíně nepřetržitý dohled.

Zmínil jste kamerový systém, který je mnohdy v Jičíně diskutovaný. Co vše vám přináší?
Bez kamerového systému bychom se při naší práci dnes již jen těžko obešli. V mnoha případech umožňují kamery operativnější zásah a slouží také jako lepší důkazní prostředek při páchaných přestupcích. V letošním roce se nám podařilo za pomoci dotace obměnit zastaralé kamery. Ty nové mají mnohem lepší obraz a umožňují lepší noční vidění. Instalovány byly po domluvě města s Policií ČR také dva nové body, a to na Lidickém náměstí a v Hradecké ulici. Máme tedy nyní 17 otočných kamer a 42 pevných, které hlídají především městské objekty. Přešel tak na nás také pult centrální ochrany.

Jaká místa jsou v Jičíně nejproblémovější?
Z hlediska parkování nám stále tropí řidiči neplechu na Valdštejnově náměstí a v Palackého ulici. Vjíždějí nám také velmi často na Husovku. Starost nám dělají také cyklisté, kteří mnohdy bezohledně jezdí po chodnících a ohrožují nejenom sebe, ale hlavně kolemjdoucí. V poslední době chodíme také hlídat na přechody, nejvíce po ránu, kdy děti chodí do školy. Nyní, kdy se provádí rekonstrukce silnice na Valdice, se velmi změnil v Jičíně provoz. Ve špičkách, tedy ráno a odpoledne, musíme na několika místech řídit dopravu s provozem na přechodech, aby nám nezkolabovala.

Proč byl před zhruba šesti lety předán útulek z Technických služeb pod Městskou policii?
Tenkrát byli odchycení psi v nevyhovujících podmínkách na sběrném dvoře. Řešilo se tedy, kam s nimi a vybrán byl pozemek na Zebíně, kde byly vybudovány kotce a nové zázemí. Protože se odchytem psů zabýváme my, útulek přešel přirozeně pod nás. Všichni máme výcvik na odchyt všech zvířat, nejenom psů.

Městská policie Jičín sídlí na adrese Nová 44 a řídí ji starosta města JUDr. Jan Malý. Velitelem MP Jičín je Bc. Karel Juryca. Policie má celkem 12 strážníků a jednu strážnici a 5 zaměstnanců – 4 na kamerovém systému a 1 se stará o útulek pro psy, který se nachází pod Zebínem. Policie má nepřetržitý provoz 24 hodin denně, 7 dní.


Jaké zajímavé zvíře jste tedy kromě psů odchytávali?
V roce 2011 jsme odchytávali nosála, který utekl své majitelce. Toto neobvyklé zvíře myslím nakonec skončilo v zoo, protože si s ním majitelka nevěděla rady. Pak nám taky jednou na Velikonoce volal pán, že za ním chodí havran a říká mu „Ahoj", tak jsme se jeli podívat na místo, mysleli jsme, že to je jen žertík. Ale nebyl. Opravdu mu po zahradě chodil havran a slušně zdravil.

Je vidět, že se ve vaší práci občas objeví i vtipné příhody… Na druhou stranu se ale také setkáváte jistě s nebezpečnými situacemi?
Tak samozřejmě, pomáháme mnohdy státní policii, dostaneme se například k dopravním nehodám, kde řídíme provoz, k různým roztržkám apod. Bohužel stále častěji vozíme opilé lidi na záchytnou stanici. Někdy bývají i agresivní, ne s každým se domluvíte. Na druhou stranu se mi už stalo, že jsem kolemjedoucí ženě na kole pomohl, když upadla, byla v bezvědomí a zapadl jí jazyk. Je to rozmanitá práce a jsem rád, že mohu Jičínu a jeho občanům sloužit.   Magdaléna Doležalová