Tento krok však s sebou nese takřka chirurgický řez v podobě oddělení dvou subjektů, které se spojily před dvanácti lety, tedy základní škola a sousední mateřinka. Chce tak navázat na svého předchůdce, který tuto změnu také prosazoval.

Proč se právě nyní řeší rozdělení školy?
Již před konkurzem na nového ředitele v roce 2013 žádal můj předchůdce vedení města, aby základní a mateřskou školu rozdělilo. Radní tehdy žádné rozhodnutí nepřijali s tím, že si počkají na stanovisko nového ředitele. Já jsem ve vedení školy třetím rokem a už delší dobu se netajím tím, že mám na rozdělení stejný názor jako můj předchůdce. To znamená, že jsem jednoznačně pro to, základní školu a mateřskou školu znovu rozdělit na dva samostatné právní subjekty. Nyní mě radní dali za úkol, abych svůj postoj zdůvodnil. 

Jaké jsou tedy důvody pro rozdělení?
Když se škola a školka slučovaly, tak zastánci tohoto kroku mluvili o tom, že to přinese řadu výhod. Jako například snížení počtu příspěvkových organizací zřizovaných městem, lepší využití provozních zaměstnanců, využití prostor ve škole pro činnost mateřské školy či úsporu finančních prostředků za vedení účetnictví. Naprosto zodpovědně mohu říci, že ze všech výše jmenovaných výhod, dnes platí jediná – Jičín má o jednu příspěvkovou organizaci méně. A to se mi zdá trochu málo na to, aby tento stav trval i nadále. Tím spíš, že za dobu sloučení přibyla celá řada dalších velice závažných nevýhod tohoto stavu.

Co konkrétně máte na mysli?
Například v době slučování v roce 2003 ještě neplatil současný školský zákon a mateřská škola byla pouhým školským zařízením. Školský zákon od začátku roku 2005 zařadil mateřskou školu mezi školy a tím obrovským způsobem narostla legislativní i administrativní zátěž včetně správních řízení při přijímání dětí, vedení školní matriky, vydávání školního řádu se všemi jeho náležitostmi, financování dle normativů, vzdělávání podle rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání, vytváření vlastního vzdělávacího programu pro mateřskou školu a podobně. Další neřešitelné problémy vznikají z pohledu dodržení legislativy, na což pravidelně upozorňují i pracovníci školní inspekce při kontrolách. Například pedagogickou radu podle zákona tvoří všichni pracovníci školy. Dle toho by se měli všichni pedagogičtí pracovníci školy i školky účastnit porad nebo například projednávat udělení každé ředitelské důtky, ale po praktické stránce toto nelze uskutečnit vzhledem k rozdílnému rozvržení pracovních směn.

A proč ani výhody uváděné před lety zastánci sloučení, nejsou podle vás dnes výhodami?
Co se týká lepšího využití provozních zaměstnanců, tak základní i mateřská škola po personální stránce fungují jako dva naprosto samostatné subjekty. A to včetně vlastních školníků. K žádnému vzájemnému využívání pracovních sil nedochází. Jedinou výjimkou je naprosto ojedinělá výpomoc provozních zaměstnankyň mateřské školy při výdeji obědů v základní škole v případě, že onemocní najednou více kuchařek ve školní výdejně. Současné personální řešení se ukázalo pro chod školy i školky nejlepší a nemá smysl na něm nic měnit. Výhodnost využití prostor školy pro mateřskou školu je také už minulostí. Je pravda, že menší počet žáků v základní škole po roce 2000 daný tehdejším demografickým vývojem umožnil v letech 2010 a 2011 zřídit v prostorách školy odloučené pracoviště mateřské školy se dvěma odděleními předškoláků. To, co se však před pěti lety jevilo jako výhoda, se v posledních letech mění v obrovský problém.

Počet žáků v základní škole se totiž zvyšuje a základní škole začínají citelně chybět učebny i prostory pro školní družinu. Úspora finančních prostředků za vedení účetnictví je dnes také výhodou spíš v uvozovkách. Jestliže se dvě organizace sloučí v jednu a veškerou účetní a personální agendu vede jedna účetní místo dvou, nepochybně dojde k úsporám. Ke zvážení je ovšem to, zda je takové řešení únosné u největší základní školy a největší mateřské školy v Jičíně. Jak ukazuje každodenní praxe, je toto řešení stále více na hraně i v souvislosti s tím, že jak škola tak školka se stále častěji snaží získávat finanční prostředky prostřednictvím krajských, celostátních i evropských dotačních programů, což je administrativně i účetně velmi náročné. Pokud nedojde k rozdělení, bude proto z tohoto důvodu stejně nutné v blízké době zaměstnat minimálně na zkrácený úvazek další účetní. Umístění mateřské školy v jiné budově vyžaduje navíc duplicity mnoha dokumentů, protože musí být k dispozici jak řediteli školy, tak zástupkyni, která se jimi zabývá vzhledem ke své náplni práce. Pracovníci školky tak musí několikrát denně „pendlovat" mezi budovami a přenášet nejrůznější dokumenty, které ke své práci potřebuje účetní, hospodářka, zástupkyně pro mateřskou školu nebo je musí podepsat ředitel.

Zastánci sloučení argumentovali také tím, že sloučení umožní, aby se zástupkyně ředitele pro mateřskou školu mohla více věnovat pedagogické práci…
Těžko říci, jak byl tento argument před více než deseti lety míněn. Pokud tak, že zástupkyně ředitele má vyšší povinnost přímé pedagogické činnosti než ředitelka mateřské školy, tak právě tato skutečnost se v současné době nejeví jako výhoda, ale naopak jako výrazný hendikep. A navíc jde přímo proti trendu, kterým se české školství ubírá. V současné době se musí ředitelka školky o velikosti té naší věnovat třináct hodin týdně přímé práci s dětmi a zbytek pracovní doby může využít k přípravě na své pedagogické působení a k vedení administrativy spojené s chodem školky. Od příštího školního roku se ředitelkám stejně velkých mateřských škol díky změně nařízení vlády tato povinnost dokonce sníží na pouhých devět hodin přímé pedagogické činnosti, aby měly více času na manažerskou práci. Moje zástupkyně pro mateřskou školu však, pokud nedojde k rozdělení, bude muset přímo pracovat s dětmi plných sedmnáct hodin, takže na vedení školky bude mít týdně o osm hodin méně času než její kolegyně ve stejně velkých samostatných mateřských školách.

Vaše argumenty zní logicky, ale v dalším čase nezáleží jen na vás, ale na radě města, respektive zastupitelstvu. Pokud se i tyto orgány ztotožní s vaši vizí, jaké budou nejbližší kroky?
Z mého pohledu by ideálním řešením bylo, kdyby od prvního září příštího roku ukončila činnost stávající dvě oddělení mateřské školy v základní škole. Do obou oddělení chodí předškoláci, kteří v září nastoupí do první třídy. Pokud by přesto bylo nutné část dětí někam umístit, bylo by možné využít starou školku na Větrově, u které je třeba do té doby opravit střechu. Od prvního ledna roku 2017 by pak došlo k rozdělení základní a mateřské školy na dva samostatné právní subjekty.

Myslíte, že to projde?
Věřím, že ano. Oba záměry jsou dle mého názoru rozumné a prospěly by jak škole, tak školce. Co se týče obav, že by opětovné využití učeben po školce základní školou přineslo nějaké velké náklady, tak ty jsou úplně zbytečné. Celou věc jsem již konzultoval s hygieniky, kteří mi potvrdili, že je mnohem obtížnější změnit sociální zařízení ze školy na školku, než opačně. V našem případě by se tak jednalo jenom o úpravy maximálně ve výši několika desítek tisíc korun, které bychom pokryli z našeho provozního rozpočtu. Město, jako zřizovatele, by to nic nestálo.

Kolika dětí by se to nakonec týkalo? A to jak předškolních, tak i těch školou povinných…
Dvě oddělení předškoláků v základní škole navštěvuje padesát dětí. Pokud tedy budu vycházet z výsledků letošních zápisů do mateřských škol, tak při využití staré budovy na Větrově by mohly všechny děti klidně přejít na Větrov a ještě by volná místa zbyla. Ve škole je tomu ale naopak. Letos jsme otevřeli tři první třídy a museli jsme některé děti odmítat. Předpokládám, že v příštím roce budeme potřebovat opět otevřít tři první třídy, abychom mohli vyhovět všem, anebo alespoň většině rodičů, kteří chtějí dát své dítě do naší školy. Další věc je, že do Jičína každoročně přicházejí děti z okolních obcí, kde nemají druhý stupeň. A ty je potřeba také někam umístit. Vždycky se snažíme s řediteli ostatních jičínských škol dohodnout a v otevírání nové šesté třídy pro přespolní žáky se podle prostorových možností střídat. V příštím školním roce vychází řada na naši školu a já jsem připraven tuto třídu otevřít. Ale pokud budu potřebovat navíc jednu učebnu pro první třídu, protože na druhý stupeň budou přecházet jen dvě páté třídy, a k tomu ještě jednu učebnu pro šestou třídu přespolních žáků, tak to jsou dvě učebny, které já v této chvíli nemám. Uvolnění prostor nyní využívaných mateřskou školou by to vyřešilo.

Kdybyste měl shrnout všechny argumenty do pár vět, co byste vzkázal zřizovateli školy?
Ze všech uvedených skutečností jednoznačně vyplývá, že model sloučené základní a mateřské školy je vhodný především pro malé venkovské školy a školky, které by kvůli nízkému počtu dětí nemohly samostatně fungovat. Ale rozhodně ne pro největší základní školu a mateřskou školu v okrese, výsledkem jejichž sloučení je největší základní a mateřská škola v kraji, jak je tomu v našem případě. Současně je třeba vzít v úvahu, že silné ročníky, které v minulých letech způsobovaly problémy s nedostatkem míst v mateřských školách, nyní přecházejí do škol základních. A na to je třeba reagovat.