Hrad tu stál už někdy na konci 13. století, dost pravděpodobně jej nechal založit Přemysl Otakar II. Za Škopků z Bílých Otradovic byla postupně realizována celková renesanční přestavba. Na výsluní byl za vlastnictví Kryštofa Haranta na začátku 17. století.

Komplex není odvodněn a vidět je to především na zdivu, které vlhne. Markantní stopy nese hlavní stěna Škopkovského paláce, kde se vloni podařilo přeskládat schodiště k pokladně tak, aby voda nezatékala do zdi. Ruční kovářská práce nahradila trubkové zábradlí a nová ručně vyrobená zádlažba na odpočívce nahradila původní.

Nyní práce pokračují v prostoru Veselky u vstupu do pokladny. Původně stála u Škopkovského paláce obranná věž, která nesla jméno Veselka podle hodovní síně, v níž se zřejmě občerstvoval i Kryštof Harant. Dnes z ní zbylo jen torzo, které prochází opravou.

„Otevřel se prostor věže a my čekali, co tam objevíme. Našli jsme jen konzervy, staré lahve. Věž se zastřeší a vnitřní prostor se využije jako sklad nebo jako pokladna,“ nastiňuje možnosti využití pracovnice novopackého odboru kultury Kateřina Wohanková.

Ve věži se našly také zbytky renesančních omítek, které jsou zakonzervovány. Prostor Veselky včetně nové zádlažby bude dokončen ještě letos.

„Náročným úkolem je zajistit odvodnění celého komplexu a pak spárování zdiva,“ povzdechla si odbornice. Hrad je zařazen do Programu regenerace městských památkových zón, který zpracovává městys. Práce na výspravách zdí jsou nekonečné, spáry se po čase vydrolí a musí se citlivě nahrazovat.

Potřebná je oprava zasolené omítky sgrafit kolem schodiště „Hrad už má snad neodborné zásahy za sebou, kdy klub turistů spároval zdivo podle svých představ a navíc zdi dostavoval,“ upozorňuje Wohanková na necitlivé opravy v minulosti.

Záhada číslo jedna

Do konce roku chce Kateřina Wohanková zrealizovat v prostoru studny zpevnění zdiva a samotný průzkum unikátní ozeleněné studny, kterou obrůstají jelení jazyky. Hluboká je přibližně 47 metrů a není funkční. A je dost lákavá, protože by se v ní měl podle slov zdejšího kastelána Jana Murdycha skrývat kartuziánský poklad – dvanáct zlatých soch apoštolů. Každopádně nesloužila jako záchytná pro vodu, ale možná z ní vedla tajná chodba. To by měl průzkum potvrdit nebo vyvrátit.

„Chybí peníze a není prostor provádět komplexní údržbu. Hasíme jen to, co hoří,“ říká Wohanková k největší bolesti historického sídla, a to je nedostatek peněz na opravu. Zlatý poklad by možná všechno vyřešil.