Nyní tvoří jakousi síť, takže pokud zrovna jejich kapacity stačí, pokrývá jejich působnost celý kraj. Během posledních let pomohly stovkám pacientů i jejich rodinám. Mobilní hospici totiž nejsou jen o zdravotní péči, ale také o psychologické a sociální pomoci.

Problém však mají s financováním. Ačkoli s nimi počítá nová úhradová vyhláška, která začala platit od začátku letošního roku, smlouvy s pojišťovnami jsou stále hudbou budoucnosti. „Splnit podmínky pojišťoven je složité. Chod hospice je financován především z darů. Získáváme také dotace z kraje či měst a nadační příspěvky,“ uvedla ředitelka rychnovského domácího hospicu Setkání Andrea Kolaříková.

Hospic oslaví letos pět let své existence. Na Rychnovsku mohl již kolem 150 umírajícím.

„Je však potřeba si uvědomit že nejde jen o nemocné, ale i o jejich rodiny,“ uvedla Kolaříková s tím, že hospic pomáhá pozůstalým i po smrti jejich blízkého. V Setkání nyní pracují tři lékaři a tři sestry, další dvě sestry pracují jako externistky a do týmu patří také psychoterapeuti, sociální pracovník, administrativní síly a dobrovolníci. Hospic se najednou dokáže postarat zhruba o pět pacientů. „Zvládli jsme i osm, ale to už jsme byli na pokraji sil. Někdy je velmi náročná i péče o tři pacienty. Vždy záleží na jejich stavu,“ dodala Kolaříková s tím, že někdy musí hospic pacienty odmítnout.

Podobně to funguje i v hořickém domácím hospicu Duha. Jeho ředitelka Jana Sieberová potvrzuje, že přibývá rodin, které vyhledávají pomoc právě domácích hospiců. „Nedá se říci, že nějak dramaticky rostou počty pacientů, spíše vnímám jejich pozvolný nárůst. V systému je stále mnoho chyb, které zamezí dostupnosti tohoto druhu péče. Nicméně pokud nás ošetřující lékaři včas doporučí, můžeme skutečně zajistit odbornou a především hluboce lidskou službu u umírajících pacientů doma a být jim nablízku do posledních okamžiků jejich života,“ poznamenala Sieberová.

Duha má také již dva roky svou pobočku ve Vrchlabí, kde je tým dalších zdravotních sester, lékařů, sociální pracovnice a kaplana. „Vzniku pobočky předcházelo mnoho proseb od umírajících lidí a jejich rodin z měst a obcí v Krkonoších. Založit hospic v době, kdy není vhodná legislativa, není vyřešená otázka financování, čelí se různému nepochopení a tlakům ve společnosti, ale i ve zdravotnických zařízeních, není však zcela jednoduché. Nicméně roste-li tato aktivita naprosto zdola od lidí, je to dobrý základ,“ dodala ředitelka Duhy.

První hospic

Hospic Anežky České byl jako první svého druhu v Česku slavnostně otevřen 8. prosince 1995 a stal se inspirací pro vznik dalších hospiců v ČR. Jako modelové zařízení předává zkušenosti zájemcům o hospicovou péči z ČR i zahraničí. Budova Hospice je postavena ve tvaru lodě. „Je pravda, že když jsme ho před 23 roky otevírali, tak několik lidí v tom vidělo symboliku,“ zmínil ředitel Hospicu Miroslav Wajsar. Prvního pacienta zde přijali 2. ledna 1996. V současnosti hospic nabízí 30 odborně specializovaných lůžek pro pacienty v terminálním stádiu většinou onkologického onemocnění z celé republiky bez rozdílu vyznání, národnosti a sociálního postavení. „Z tohoto počtu je 14 pokojů s přistýlkou, kde s pacientem může být někdo blízký,“ dodává ředitel Wajsar.

Více o tématu najdete v úterní (20. února) tištěné verzi Jičínského deníku..