Cíl exkurze na toto vědecké pracoviště byl především motivační: seznámit žáky s náplní práce šlechtitelů a výzkumníků, s možnostmi jednotlivých pracovišť i s tím, o jaké pozice se zde mohou jednou v budoucnu ucházet a jakou k tomu potřebují kvalifikaci.

Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy se zabývá výzkumem problematiky ovocnářství a šlechtěním ovocných plodin nepřetržitě od svého založení, tj. od roku 1951. Výzkumná činnost se týká prakticky všech ovocných plodin, pěstovaných v ČR jako tržní kultury.

Cesta k nové odrůdě
Naším hlavním průvodcem byl Lubor Zelený, vedoucí oddělení genetiky a šlechtění. V přednáškovém sále jsme nejprve zhlédli film, který ve stručnosti přiblížil mnohaletou cestu, která vede od křížení k nové ovocné odrůdě. Další video s komentářem Hany Bělíkové bylo prezentací oddělení technologií, Pavla Židová poté vysvětlila problematiku in vitro kultur a využití této metody k uchování genofondu ovocných rostlin.

Odtud se pak žáci vydali na vybraná pracoviště, aby v praxi viděli např. přípravu vzorků pro stanovení obsahu minerálních prvků v rostlinách; doktor Patrik Čonka, který se věnuje agrochemii, je seznámil s moderním přístrojovým vybavením svého pracoviště.
Entomolog výzkumného ústavu Michal Skalský názorně doložil, že na tomto úseku oddělení ochrany je plno práce i v zimě, protože, stejně jako čert, škůdci ovocných rostlin „nikdy nespí". Na dalším pracovišti zjistili, že se plody jádrovin hodnotí i v průběhu skladování.

Exkurzi jsme zakončili návštěvou skleníků a skladu ovoce. I když žáci základní školy rozhodně nemohou ještě dokonale rozumět všemu, co zde viděli a slyšeli, určitě odjížděli obohaceni o nové poznatky a konkrétní představu, co všechno šlechtitelé a výzkumníci v Holovousích umí, čím se zabývají a že se v budoucnu mohou také oni sami, budou-li mít zájem, věnovat vědecké práci i ve vlastním regionu.

Nečekaným bonusem pro nás bylo i to, že dva naši průvodci hovořili krásnou slovenštinou, s níž se dnes děti z malého města setkají jen málokdy.   Jindra Váchová