Získají-li letos příspěvky od klíčových zdrojů, dojde k odvlhčení severní a jižní obvodové zdi.

„Objekt by měl projít celkovou rekonstrukcí. Do současnosti byla provedena veškerá stavebně – technická dokumentace nutná pro další řízení, a to za výrazné podpory města Hořice. Ze stavebních prací bylo provedeno jen ošetření dřevních prvků na půdě a střeše objektu a sanace proti vlhkosti u štítových vnějších stěn," napsala farářka Církve československé husitské Eliška Zapletalová.

Jedině s dotacemi

Zajištění opravy není jednoduché. Peníze se církev snaží hledat, kdekoliv se otevře dotační skulinka. „Stavební práce se odvíjejí od toho, jaké finanční prostředky se nám podaří získat z různých dotačních programů, protože naše náboženská obec není schopna z vlastních sil a prostředků tuto rekonstrukci zaštítit," rozvedla farářka. Kdo patří mezi nejvýznamnější mecenáše? V letošním roce, kdy by mohlo dojít k odvlhčení dvou zdí, se církev obrátila na ministerstvo kultury, hořickou radnici a Nadační fond obětem holokaustu. V daném pořadí by žadatelé chtěli získat 115 tisíc korun, 85 tisíc a 20 tisíc. Sami by pak dodali 28 tisíc korun.

V současné době se situace vyvíjí nadějně. Poněkud nejistá zůstává dotace od města Hořice.

Místostarosta Aleš Svoboda ale potvrdil, že rada při posledním zasedání příspěvek ve výši 85 tisíc korun schválila. Záměr ale ještě musí posvětit zastupitelstvo. V plánu je nyní zmiňované odvlhčení. Dále budou následovat obnova pískovcové zdi a úprava vnitřních stavebních prvků. Potom se pozornost upne na střechu a krov, opravu schodiště, ženské galerie, fasády a kamenných součástí. Opravit ke potřeba i okna, jejich mříže a také dveře.
„Cílem je celková rekonstrukce do původní podoby a její otevření široké veřejnosti nejen pro náboženské, bohoslužebné potřeby naší církve, ale i kulturně duchovní akce. Tím myslím například svatební obřady nebo komorní prostor vystoupení ZUŠ, tak aby místo bylo otevřeno i pro potřeby místních. Také chceme zřídit expozici připomínající historii zdejší židovské komunity," uvedla Eliška Zapletalová.

Zajímavostí je, že iniciátoři si už také nechali vypracovat restaurátorský průzkum. Byl velmi přínosný, podařilo se například odhalit původní barokní fresky. Pracovníci též provedli průzkum genízy, což je prostor, kam židé pietně ukládali náboženské spisy, které už kvůli opotřebení nepoužívali.

Našli zde několik vzácných tisků a předmětů, díky nimž je opět trochu možné odkrýt taje nyní již neexistující skupiny židovských obyvatel v Hořicích.