Teď od projektu, který měl jednak zvýšit konkurenci ve městě, ale také pomoci zdejšímu zdravotnictví, které ve svém volebním programu chtělo zlepšit i současné vedení města, ustupuje.

Protipól řetězců
„Náš plán nedopadl na úrodnou půdu. A moc mě mrzí, že se k němu negativně postavila i část hořické radnice," říká menšinový akcionář společnosti Jaroslav Nádvorník, který po různých eskapádách podniku, jež byl původně založen jako centrální dodavatel léků pro krajské nemocnice, přišel s myšlenkou, konkurovat velkým zavedeným lékárnickým řetězcům a snažit se jim alespoň zčásti vytvořit tržní protiváhu s cílem nabídnout občanům kraje konkurenční a tedy výhodnější podmínky nákupu léků a léčivých přípravků.

„Přebíral jsem krajské nemocniční lékárny v Náchodě jako krizový manažer v době, kdy generovaly několikamilionové ztráty. Po roce se nám podařilo dostat se do zisku a náklady na léky se snížily," popisuje vznik KHL Jaroslav Nádvorník s tím, že právě v této době se začala utvářet myšlenka na veřejnou lékárenskou službu pro pacienty a občany v dalších okresech
Královéhradeckého kraje.

„Z vlastních prostředků, ne krajských, jsme začali budovat lékárnu v Rychnově, Dvoře Králové, Trutnově a Broumově," upřesňuje nepravdy, že za vším stojí kraj a jeho peníze.

V Hořicích ale projekt narazil hlavně kvůli obavě z konkurenčního boje," říká Jaroslav Nádvorník a upozorňuje na legislativní právo na podnikání, respektive na fakt, že si lékárníci dříve nevymohli zákony, které by je ochránily.

„Jen pro zajímavost, v západní Evropě je běžné, že jeden lékárník může vlastnit jen jednu lékárnu, nebo je určena vzájemná vzdálenost konkurence. U nás je tvrdé konkurenční prostředí, a to se některým nelíbí, dodává Jaroslav Nádvorník.

Sliby, chyby?
„Prvotním impulsem vstupu do Hořic byl fakt, že nás oslovil majitel jedné z lékáren, která v tu dobu nefungovala, s tím, že by nám ji přenechal," řekl Deníku Jaroslav Nádvorník, který však kvůli nevyhovujícímu umístění prodejny s převzetím nesouhlasil a spolu s kolegy si vybral místo ve středu města, blízko polikliniky a soukromými lékaři v okolí.

I toto místo bylo KHL nabídnuto.
„Paní, která vyhovující prostor vlastní, měla problémy s nájemníkem. Tak nám prostor nabídla. Není tak pravdou, že jsme někoho vyštípali," uvedl muž, který ještě v tu dobu spoléhal na předvolební sliby současného vedení radnice, které šlo do boje o městská křesla s tím, že ve městě zlepší nejenom lékařskou péči, ale také dostupnost 
léčiv. 

„Ještě jsme ale ani neměli podepsanou nájemní smlouvu a pan doktor Miloš Koukol z nedaleké lékárny volal starostovi, kterému si na vznikající konkurenci postěžoval. Volal i mně. Chtěl jsem se s ním sejít a vysvětlit mu, že se rozhodně nejedná o likvidaci jeho lékárny, která se nachází jen pár metrů od námi uvažovaného projektu. Nabídku setkání však doktor Koukol odmítl s tím, že na setkání nemá čas, upřesňuje Jaroslav Nádvorník, který ještě v tu dobu doufal, že se vše vysvětlí a obě strany dojdou k dohodě. Nestalo se tak. Naopak, podle Jaroslava Nádvorníka v tu dobu začal doktor Koukol svoji negativní mediální kampaň včetně petice proti otevření nové lékárny. „Jako bývalému politikovi a zastupiteli se mu podařilo získat podporu části vedení města," dodává minoritní akcionář KHL s tím, že Miloš Koukol opíral své argumenty o nekalé praktiky, likvidaci lékárenského podnikání v Hořicích a příliš velkou konkurenci.

Kolotoč polopravd
„Nerozumím tomu, konkurenční boj je samou podstatou podnikání v demokratické společnosti, kde navíc vždy je tím konečným soudcem občan-zákazník," uvádí zástupce KHL a neodpustí si opravit další nepravdivé tvrzení protistrany, že financování projektu nové lékárny jde z krajských peněz, potažmo peněz daňových poplatníků. „Z veřejných prostředků nedostáváme ani korunu. KHL sice spadá pod Zdravotnický holding, ale to je tak celá spojitost s krajem. Opravdu nedostáváme žádnou dotaci a všechny projekty financujeme z vlastních zdrojů," říká Jaroslav Nádvorník s tím, že většina generovaného zisku putuje zpět do krajského zdravotnictví. Ovšem negativní kampaň udělala své.

A fámám a polopravdám posléze podle Jaroslava Nádvorníka podlehlo i vedení města. Po setkání s jeho vedením pak KHL svoji hořickou vizi odpískala.

„I pan starosta podlehl fámám o kraji. Na schůzce mně řekl, že kdyby se jednalo o jiného investora, tak nemá problém, ale v tomto případě si město nepřeje, aby zde další lékárna vznikla," dodává Jaroslav Nádvorník, kterému se rétorika a použité argumenty ze strany vedení města vůbec nelíbily.

„To jsem od lidí, kteří před volbami hlásali zlepšení zdravotnické služby, kterou jsme mohli pozvednout jednak penězi z prodeje léků, ale také levnějšími léčivy, opravdu nečekal. Proto jsme se rozhodli, že tento projekt uzavřeme. Ale ne kvůli tomu, že bychom se báli, ale i kvůli negativní kampani, kterou si vůči našim současným i potenciálním klientům-pacientům nemůžeme dovolit," říká Jaroslav Nádvorník.

Další zájemci
Na druhou stranu je třeba podotknout, že i v tomto případě nakonec platí to známe: negativní reklama, taky reklama. „I díky tomuto zviditelnění máme teď na stole tři nabídky na převzetí provozu malých městských lékáren, a podotýkám nabídky, kdy nás o pomoc žádají sami lékárníci," dodává na závěr Jaroslav Nádvorník s tím, že se třeba jednou konstelace hořických hvězd změní a lékárna pod hlavičkou KHL zde vznikne. „Proč by také lidé v Hořicích neměli mít levnější léky?" ptá se na závěr minoritní akcionář KHL.

Zeptali jsme se: Měl by stát regulovat počet lékáren?

Aleš Hlawatschke, starosta Konecchlumí
Abych pravdu řekl, nevím teď, zda se jedná o nějaké aktuální žhavé téma, jsem tedy kauzou nepolíben. Regulaci počtu lékáren dle mého zajišťuje samo o sobě tržní prostředí a není třeba vnějšího vlivu. Tedy v případě, nemá-li na tomto zájem někdo v pozadí. Je-li regulace zamýšlena ve smyslu navyšování počtu lékáren, pak je to vynikající zpráva pro milovníky francovky, diazepamu nebo viagry. Uvedené medikamenty budou dostupnější a život se tím pádem stane i zajímavější.

Jaroslava Komárková, ředitelka ZUŠ J.B. Foerstera v Jičíně
Domnívám se, že nejde o počet lékáren, spíše se ptám, jak je možné. že tolik lékáren se takzvaně uživí. Není spíše problém v tom, kolik skutečně léky stojí a jaká je na nich marže? To by měl stár regulovat. V opačném případě je to zásah do soukromého podnikání.

Bohdan Čančík, správce Sboru Jednoty bratrské v Nové Pace
V počtu lékáren nevidím problém. Je vidět, že lidé na léky věří. Pokládám si spíše otázku nad účinností a kvalitou léků, když se jich tolik musí kupovat?