Část prostředků z odhadovaných 17,5 milionů bez DPH už má město jisté. V lednu loňského roku kraj podpořil projekt dostavby památkově chráněné Masarykovy věže samostatnosti při příležitosti 100. výročí vzniku Československa. Na akci uvolnil do roku 2020 postupně šest milionů korun.

Přes šest milionů dají na dostavbu Hořice ze svého rozpočtu. Zbylé peníze má v plánu sehnat radnice od různých institucí, sponzorů a uvažuje také o vyhlášení veřejné sbírky.

Co projekt pozdrželo?

Hořičtí se snažili získat na dostavbu dotační podporu z ministerstva pro místní rozvoj, kde zažádali o pětimilionovou dotaci. Neuspěli. „Pokusíme se žádat znovu a také oslovíme kraj s žádostí o posunutí dotace o dva roky,“ popisuje Aleš Svoboda další kroky.

Zastupitelé nyní odsouhlasili novou žádost města o prodloužení čerpání dotace z kraje, novou žádost o dotaci z ministerstva vnitra i vyhlášení veřejné sbírky.

Do konce roku hodlá město na základě zhotoveného projektu vypsat výběrové řízení na dodavatele, kterého čekají specifické kamenické práce.

„Celý projekt závisí na ceně vzešlé z výběrového řízení. Pokud se výrazně navýší a přesáhne dvacet milionů, záměr zřejmě realizovat nebudeme,“ zdůrazňuje hořický starosta a přiznává, že pro část Hořičáků je dostavba věže kontroverzní téma.

Stavba Věže samostatnosti nad Hořickým chlumem nad Hořicemi začala 10. července 1926. Projekt architekta Blažka byl velkorysý a počítal s výškou monumentu 40 metrů. Položení základního kamene se zúčastnil prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Do roku 1938 vyrostla věž do výšky 25 metrů, pak byla stavba ukončena. Nyní má být podle původního projektu dostavěna.

Věž je zbudována z pískovce, v přízemí je muzeum a pietní síň se jmény obětí válek z Hořicka. Na vrcholu je vyhlídkový ochoz, ze kterého je vidět panorama Krkonoš. Samotný vrchol věže je zakrytý hvězdářskou kopulí. Na bočních křídlech budovy jsou vlastenecké reliéfy znázorňující například boje legií za první světové války. Kulturní památkou je stavba od roku 2014.