Milion dvě stě tisíc potřeboval Honzík na nové protézy, které mu umožní několik druhů úchopů i pohyb zápěstím. Pohyby, které jsou pro ostatní běžné.

Nahradí původní, které zvládaly pouze jeden špetkový úchop. Chytré protézy měly být dárkem pod vánoční stromeček, do Radimi dorazily začátkem ledna.

PSANÍ JEŽÍŠKOVI

„Přál jsem si židli k notebooku, plnící pero a hlavně ruce, chtěl jsem je mít do Vánoc,“ vzpomíná Honzík, který se chtěl už na Štědrý večer najíst s novými protézami. Byl zklamaný, ale na to už nyní, kdy nám předvádí „šikovnost“ nových rukou, zapomněl.

Honzík je mezi teenagery jediný v České republice, který přišel o obě ruce. Před čtyřmi lety zakopl a spadl do drtiče na větve, který ho připravil o obě ruce v oblasti zápěstí. Honzík je ale bojovník, nevzdal se a i bez protéz se naučil jíst, psát, jezdit na kole i hrát na svůj milovaný pozoun.

Díky novým bionickým rukou je nyní soběstačný, dokáže si dokonce zapnout i zip u bundy a knoflík u košile. A bez nich je prý už hrozně nešikovný. Výrobu pahýlového lůžka a kompletaci protéz provedla společnost Ottobock ČR.

„Není to na těžkou práci, nesmí s nimi jezdit na kole, namočit je do vody,“ připomíná Honzíkova maminka.

DÁRCI SPLNILI HONZÍKOVI ŽIVOTNÍ SEN

Bez sbírky by zůstaly robotické ruce pro Honzíka jen snem, rodina by zatím na jejich pořízení neměla prostředky.

„Pomohli i velcí sponzoři, dva miliony poslali dárci během necelého týdne,“ upozorňuje nás Honzíkův táta Vratislav Kříž.

Honzík dostal nejprve jednu robotickou ruku k vyzkoušení. Co umí, představil na semináři protetiků v Hustopečích. Když ji vracel, technika zaujala jeho zručnost a šikovnost a rodině doporučil, aby se obrátila na Konto Bariér.

„Spadli jsme do toho během čtyř dnů. Navštívili jsme paní Jirků, které Honzík zahrál na pozoun a ta okamžitě iniciovala založení sbírky. Ta svojí rychlostí patří k nejúspěšnějším u nás,“ vypráví rodiče.

Následovalo natáčení šotu, odvysílání v televizi a za dva dny byla potřebná částka na kontě.

KE KŘÍŽOVÝM SE VRÁTILA RADOST

Křížovi tak mohou díky štědrosti dárců opět vidět svého syna s rukama. „I když jsou černé, jsou a klukům se líbí,“ směje se paní Křížová.

„Ruku ovládám svalstvem pomocí elektrod, některý pohyb manuálně. Když dávám pomalý signál, tak se ruka otevírá a zavírá. Mám k dispozici osm úchopových možností,“ popisuje Honzík malý zázrak, kterého jsme svědky.

Honzík se s novýma robotickýma rukama učí znovu psát i hrát na pozoun. Jediný nástroj, kde výrazně nepotřebuje prsty. Už se také rozhodl o své budoucnosti.

„Chtěl bych studovat na konzervatoři. Pak chci být slavný,“ prohlašuje rezolutně. Studovat by chtěl i dirigování. Honzík už si také zahrál na celonárodním setkání trombonistů a tubistů v Praze, kam byl pozván Trombonovou skupinou Státní opery. Byl nejmladším účastníkem.

Pojišťovna na robotické ruce nepřispívá, Křížovi ale věří, že za pět let, kdy bude Honzík potřebovat nové, už lidem s amputovanými končetinami pomůže.

V současnosti mají v Česku robotické ruce jen čtyři lidé, tři z nich díky dárcům Konta Bariér, kde sbírka i nadále pokračuje. Na bionickou protézu například čeká devítiletý Filip z Olomouce.

Příspěvky můžete zaslat na číslo 17 111 444/5500, variabilní symbol 4444.

Spolu s penězi poslali lidé i vzkazy.

Hodně štěstí! Nevzdal jsi to a inspiruješ ostatní. Díky, Honzo!