„V roce 2002 jsme schválili vstup do CHKO. Slibovali nám, že budou chránit krajinu, navýší dotace plynoucí pro místní rozvoj. A teď rozhodují o naší obci vlastně bez nás,“ řekl Karel Drahoňovský a předložil několik fotografií novostaveb, které podle něj do regionu nepatří, jsou v rozporu s pravidly, ale i přesto je Správa CHKO Český ráj povolila. Například střechy přesahují povolenou výšku, která je podle návrhu CHKO Český ráj 7,20 metru. V Pařezské Lhotě stojí budova vysoká 8,60 metru.

Takové jednání však vedoucí správy Jan Mocek odmítá s tím, že nedochází k rozporu s pravidly CHKO. „Holín je jediným případem, kdy si obec stěžuje na málo přísné dodržování pravidel, většinou tomu bývá naopak,“ řekl Mocek. Podle něj záleží na půdorysu budov a sklonu střechy a individuálním případu.

Podle toho se pak určuje výška budovy. Stavební limity přitom stanovuje ministerstvo životního prostředí. Holínu se nelíbí ani umístění domů. „Měla by tu vznikat rozptýlená vesnická výstavba. To, co se děje, tomu ale rozhodně neodpovídá,“ sdělil Drahoňovský.

Jak uvedl Mocek, ministerstvo při šetření žádné pochybení ze strany CHKO nezaznamenalo. Ale u některých staveb nebyly dodrženy podmínky stavebních povolení ze strany majitelů. V prosinci 2009 došlo ke vzniku dalších černých staveb v Holíně - Pařezské Lhotě. Správa podala tři podněty na jičínský stavební úřad. „Myslíme si, že by první kroky měla podniknout obec, která počínající stavbu vidí jako první a dá se jí ještě zabránit,“ řekl Mocek.

Uznává však pochybení v malé informovanosti obce o investovaných penězích, a tím způsobený dojem nulové aktivity. Jako příklad uvádí buňky pro obojživelníky, opravu zábradlí v Prachovských skálách, pořízení plánu péče pro Prachov, odbahnění rybníka Čistý a inventarizační průzkumy. „Dostatečně jsme neinformovali o tom, kolik a kam peněz putuje. Tohle pochybení přiznávám,“ řekl Deníku Jan Mocek.

Vedení Holína by rádo z CHKO vystoupilo, jak ale sdělilo tiskové oddělení ministerstva životního prostředí, takový krok nelze učinit. „Vystoupení není možné. Změnit hranice lze pouze novým vyhlášením celé CHKO, složitým postupem a pouze nařízením vlády.“

Starosta upozorňuje, že jim byl tehdejšími zástupci CHKO přislíben při případném vystoupení stejný postup jako při vstupu, tedy schválením zastupitelstva. Jako důkaz uvádí Drahoňovský zápis ze schůze 10. dubna 2002 podepsaný zastupiteli.

Další, na co si obec stěžuje, je údržba pozemků pronajatých ZO ČSOP Křižánky, která zde pečuje o chráněné druhy. „Nájemní smlouva je na sečení maximálně dvakrát ročně a vysekávání náletů. Nyní se vymlouvají, že nálety vysekávat nemohou, aby měli kam sedat ptáci a podobně. Obyvatelům vadí, že tráva není posekaná, pozemek se neudržuje a krásné petrklíče i sasanky díky jejich odborné péči vymizely a namnožily se tam bodláky,“ říká starosta.

Vojtěch Drahoňovský z Křižánek však oponuje, že sekání mají ve smlouvě jednou ročně a taková údržba je ideální ke klidnému růstu chráněných druhů. Častější úprava by jim podle jeho slov spíše uškodila.