S Václavem Havlem se poprvé potkal v roce 1968 v Pekle u Trutnova, kam přišel s herci Janem Třískou a Pavlem Landovským ze své chalupy na Hrádečku. „U ohníčku jsme pili pivo a opékali buřty. Všichni tři byli proti komunistům, to bylo tehdy hodně zřejmé,“ vzpomíná Zdeněk Drahokoupil z Trutnova - Horního Starého Města.

Právě Hrádeček ve Vlčicích u Trutnova je v pátek 17. listopadu jedním z kultovních míst, kde si lidé připomínají 34. výročí sametové revoluce. Svíčku tam zapálil i Zdeněk Drahokoupil. Václav Havel na Hrádeček s oblibou jezdil, v roce 2011 tam zemřel.

Zdeněk Drahokoupil nedá na prvního polistopadového prezidenta dopustit. „Byl jsem jeho velký zastánce a jsem pořád. Vzpomínám na něj jenom v dobrém,“ říká 76letý bývalý hospodský, známý z řady trutnovských podniků, dlouholetý vedoucí někdejšího Klubu v Horním Starém Městě.

Tam točil pivo i Václavu Havlovi. „Když se stavil u výčepu, tak si dal jen jedno pivo na stojáka. Nechtěl, aby lidi měli průšvih kvůli tomu, že se s ním baví, tehdy ho sledovali estébáci,“ vybavuje si.

Ačkoliv od prvního setkání uplynulo 55 let, Zdeněk Drahokoupil na něj dodnes vzpomíná. Měl rok po vojně a u chatové osady Peklo budoval pro tehdejší Svazarm u rybníka takzvaný kbel neboli šachtu s přepadem vody umístěnou u hráze, aby mohlo vzniknout přírodní koupaliště.

„Havel, Landovský i Tříska občas chodili z Hrádečku do Pekla na pivo. Užili jsme si srandu. Byli jsme hodně mladí, my kluci z vesnice, oni z velkoměsta. Tak nás trochu uváděli do života, probírali jsme hlavně holky a pití. Moc se nebavili s těmi, kdo byli pro komunisty. Trochu mě překvapilo, že když se Václav Havel stal prezidentem, tak nebyl ke komunistům radikálnější,“ tvrdí Drahokoupil.

Po sametové revoluci měl hospodu oblepenou Havlovými plakáty, kterých bylo v listopadu 1989 všude plno. Někteří štamgasti to ale nesli nelibě. „Nadávali mi za to,“ mávne dnes rukou zkušený hospodský, který dvacet let sloužil v Klubu v Horním Starém Městě, kde dělal vedoucího. Lidé si ho pamatují jako číšníka nebo kuchaře také z podniků U Machače, Bouchalky, Národního domu, Pražské, Polské nebo U Draka.

Jako Havlův příznivec byl rád, když Trutnov letos v říjnu odhalil u budovy kina Vesmír unikátní sochu bývalého prezidenta, v den výročí jeho narozenin. „Není to špatné, ale není to pravé ořechové,“ trochu se ošívá, když komentuje dílo akademického sochaře Michala Gabriela umístěné na nábřeží Václava Havla. „U řeky je to takové zastrčené, Václav Havel by zasloužil podle mě uctivější místo. Pokud by se po něm přejmenovala pěší zóna v centru města k náměstí, to by byl panečku pořádný hold. Václav Havel tudy chodil do práce do pivovaru, když byla brána ještě z opačné strany než dnes. Jeho věhlasu by to odpovídalo,“ namítá.

Při výročí sametové revoluce si Zdeněk Drahokoupil na hlavní tvář 17. listopadu rád vzpomene. „Dodneška toho pro republiku neudělal nikdo víc vedle Masaryka. Je potřeba dodat, že mu hodně pomohl i Karel Schwarzenberg.“

Nevyužitý potenciál Hrádečku

Podle starostky Mladých Buků Lucie Potůčkové má Hrádeček obrovský potenciál, který ale zůstává dlouhodobě nevyužitý. „Moc mě mrzí, že je toto magické místo dnes zamčené, opuštěné, smutné,“ říká. Chce proto rozhýbat aktivitu, která si dává za cíl připomenout výraznějším způsobem lokalitu, kam za slavným obyvatelem podkrkonošské osady jezdili disidenti i ministryně zahraničí USA či generální tajemník OSN.

„Nejde jen o to na Hrádeček přijít a dát tam svíčku, ale také se něco dozvědět. Místo má ztracený potenciál, přitom má obrovský genius loci. Václav Havel tam toho spoustu napsal, scházel se svými přáteli, byli tam bývalý generální tajemník OSN Kofi Annan či ministryně zahraničí USA Madeleine Albrightová. To je něco unikátního i z mezinárodního pohledu,“ připomíná starostka Mladých Buků, do jejichž území Hrádeček katastrálně patří.

„Lidi se o Hrádeček hodně zajímají, včetně cizinců. Je to místo, které si zaslouží vyzdvihnout. My jako místní samospráva bychom o to určitě měli zájem. V Krkonoších máme Sněžku, krásný národní park, ale v rámci méně vytížených lokalit by to bylo nádherné místo, které si říká o návštěvu. Mohlo by navazovat na disidentskou stezku, kterou mají v Malé Úpě,“ dodává Potůčková.

„Dnešní stav je spíš ostudou. Hrádeček by si zasloužil oživení,“ souhlasí Robert Fajfr z Trutnova, který na Hrádeček k chalupě Václava Havla pravidelně chodí. Na Hrádečku by si dovedl představit pobočku Knihovny Václava Havla nebo Nadace Olgy Havlové.

Na případnou možnost vybudovat na Hrádečku místo, které bude připomínat Václava Havla, pamatoval nový územní plán Mladých Buků. Zahrnuje malou plochu v blízkosti Havlovy chalupy u bývalé estébácké pozorovatelny, odkud příslušníci StB šmírovali tehdejšího dramatika a disidenta. „Tam by bylo možné podle nově schváleného územního plánu v budoucnu vybudovat parkoviště, toalety, malé infocentrum či místo, které bude sloužit jako zázemí pro uctění památky Václava Havla,“ popisuje starostka krkonošského městyse Lucie Potůčková.

Apartmány ne

Naopak výstavba apartmánů na okolních loukách patřících bývalé první dámě Dagmar Havlové možná nebude. Hodně se o ní mluvilo před čtyřmi lety. Podle Dagmar Havlové byla kauza apartmánů Hrádeček uměle vytvořená. „Vznikla údajným udáním chronického stěžovatele, který měl zálusk na pozemky Václava Havla již dlouhodobě. Tyto naše pozemky by rád využil k dalším komerčním odstřelům daňků, jež léta provozuje na svých okolních oplocených pozemcích,“ vyjádřila se Dagmar Havlová.

Pravdou bylo, že Dagmar Havlová požádala o změnu územního plánu městyse Mladé Buky kvůli pozemkům na Hrádečku. „Paní Havlová požádala o změnu funkčního využití pozemku, kterým disponuje. Její návrh na změnu územního plánu kvůli stavbě penzionu a apartmánů byl vyhodnocený jako záměr s možným negativním vlivem na životní prostředí v dotčené lokalitě,“ vysvětloval tehdy situaci Marek Hlíza z oddělení územního plánování Městského úřadu v Trutnově. Plocha, která je ve vlastnictví Dagmar Havlové, stavbu penzionu a apartmánů neumožňuje.

Pozemky patří do soustavy chráněných území členských států Evropské unie Natura 2000. „Byla by to kravina a devastace přírody dělat něco takového na krásném místě s nádhernými loukami a likvidovat zemědělskou půdu. Bylo by to proti poslednímu přání Václava Havla, který chtěl, aby Hrádeček zůstal takový, jaký je a nic se tam nestavělo,“ reagoval Havlův dlouholetý soused a přítel Vladimír Pechan z Vlčic. Znali se od roku 1967. „Hrádeček bylo jeho zamilované místo. Jak mohl, pořád byl tady,“ dodal Pechan.

„Vybudovat místo, které by uctilo památku Václava Havla, je sice běh na dlouhou trať, ale pevně doufám, že to jednou přijde. Rádi bychom o tom komunikovali s Dagmar Havlovou. Bude na nás, abychom přišli s konkrétním plánem,“ uvedla starostka Mladých Buků Lucie Potůčková.