Vraťme se ještě k povolebnímu vývoji v Kopidlně. Vytvořila se koalice, která je sice stejná jako minule, ale je v ní řada nových lidí. Bude to fungovat?
To je samozřejmě předčasná otázka, ale já věřím, že ano. Zpočátku budeme mít složitou práci už jenom z důvodu, že v radě máme tři zcela nové radní a v zastupitelstvu je převážná většina nových tváří. Vysvětlit jim náležitosti chodu města bude náročné.

Bude to tedy v podstatě zaškolování. Už jste začali?
Ano, jsme domluvení tak, že pracovní schůzky se budou dělat před zasedáními zastupitelstva právě z informačních důvodů. Budeme probírat, o co se jedná, jak by to mělo probíhat a jak to bude vypadat, a to vše z hlediska zákona, aby pochopili, že vedení města si jen tak nemůže vymýšlet a má hranice, v nichž se musí držet.

Když shrneme následující čtyři roky do základu: čím budou typické?
Jestli se to dá jednoduše shrnout, v Kopidlně to vždy bylo, je a bude vyhledávání dotačních peněz. Je to neustálý úkol. Jako prioritu jsme si stanovili základní školu, která nutně potřebuje opravu. Dalšími body jsou komunikace a chodníky.

Ještě třeba nějaké investice?
Máme jich více, jsou to chodníky, komunikace a kanalizace na několika místech města. Na hlavní silniční tah nějaké dotační prostředky získáme, nicméně vedlejší komunikace ve městě budou opravdu velmi složitou záležitostí. U nich věřím alespoň v to, že získáme dotace na oddílnou kanalizaci, jinak ale tyto investice bude muset zaplatit město. Budeme doufat v příspěvky od Královéhradeckého kraje, třeba nějaké prostředky k dispozici budou. Co dnes už víme, tak revitalizace Hilmarova náměstí bude z dotačního hlediska náročná a trochu se odsouvá do pozadí.

Nedávno probíhala rekonstrukce chodníků v části ulice Husova při hlavní silnici na Poděbrady. Je v plánu pokračovat dalším úsekem?
Ta oprava teď finišuje, termín konce listopadu se stihne. Určitě budeme chtít pokračovat, ale v příštím roce nebudeme žádat o dotaci ze Státního fondu dopravní infrastruktury, protože jsme počítali s tím, že z tohoto dotačního titulu požádáme o příspěvek na Jičínskou ulici v úseku od značky města po železniční přejezd. Chtěli bychom tam vybudovat chodníky. Bude ale nutné v tomto úseku vyřešit kanalizaci, což se trochu komplikuje, protože tam bude potřeba navést i odpadní vodu ze Pševsi a Drahorazi. Proto celou akci musíme odložit až na příští rok.

Zmínila jste revitalizaci náměstí. Co je tam za komplikaci?
Jsme už ve fázi stavebního povolení, kde je snad všechno v pořádku, ale problém je, že neseženeme finanční prostředky na vlastní rekonstrukci. Bude to asi šedesátimilionový projekt. Revitalizace náměstí jsou obecně v pozadí, co se týká všech fondů a dotačních titulů. Na jednotlivosti dotace možná budou, ale na celek teď asi nic neseženeme.

Takže se bude zřejmě postupovat po fázích.
Uvidíme, budeme sledovat, jestli nepřijde nějaká výzva z Evropské unie.

Jaké investice bude třeba udělat u základní školy? A za kolik?
Také tam je to o hodně vysokých částkách, celkem se jedná o padesát až šedesát milionů korun. Určitě je potřeba, aby se dokončila mateřská škola, kde se začalo se sociálními zařízeními. Ještě by to ale chtělo opravit střechu, balkony, vyměnit okna, zateplit a vyměnit fasádu. S tím bude souviset ještě výmalba a školku budeme mít hotovou. V základní škole chybí spojovací koridor a její hlavní budova je ve špatném stavu. Tam se jedná o sociální zařízení, podlahy ve třídách, rozvody vody, střechu, fasádu, výměnu oken. Celé bychom rádi završili novým plotem. Opět uvidíme, jaké budou dotační možnosti, ale tady platí, že něco se školou musíme začít dělat.

Možná už v příštím roce?
Uvidíme na jaře. Pevně věřím a doufám, že dotační tituly z Evropské unie budou konečně už trochu upřesněné. Programové období 2014 až 2020 už sice běží, ale stále ještě nevíme, co bude možné čerpat.

Ke Kopidlnu patří i bohatý kulturní program během roku. Bude se pokračovat ve stávajícím trendu?
V tomto volebním období velké změny zřejmě nebudou, ale chtěli bychom zůstat u stávajících zvyklostí. Myslím si, že program během roku je teď velmi bohatý. Velké výročí nás čeká v roce 2018, kdy budeme slavit sto let od přidělení statutu města. V roce 1514 jsme získali tržní právo, 1523 nám byl přidělen městský znak a v roce 1918 jsme se oficiálně stali městem.

Kino bude nadále uzavřeno?
Zatím tomu tak je, nemáme promítací technologii. Přes místní akční skupinu bychom chtěli získat dotaci na promítačku, která by byla na CD. Promítačka by mohla být přenosná, aby ji šlo využít i v kulturně vzdělávacím centru. Uvidíme, ale já osobně nechci kino rušit, protože tím bychom přišli o jedno kulturní vyžití města. Byla by to opravdu škoda.

Teď k věčným tématům Kopidlna. Jaké jsou novinky ohledně cukrovaru a průmyslové zóny?
Žádné novinky nejsou. Chvíli počkáme, až se zaběhne nová rada, abychom si o průmyslové zóně promluvili. Máme v nabídce průmyslovou zónu, která je podél komunikace od Pševse do Kopidlna po obou stranách. Tato zóna obsahuje prostory, které nejsou v majetku města. Je tam spousta vlastníků a my můžeme investorům nabídnout pomoc s výkupem pozemků. Co se týká cukrovaru, areál ve středu města stále vlastní společnost Goodmills, která plánovala zde vybudovat mlýny. Prozatím bez další odezvy, takže nevíme. Pan Moťka vlastní bývalou kotelnu a z tohoto směru před rokem přišla informace, že by tam mohl vzniknout menší cukrovar. Jenomže ani zde se nic bližšího neobjevilo. Vzhledem k tomu, že začíná nové volební období, chtěla bych s těmito soukromníky a investory jednat, abychom měli bližší informace.

Kopidlno mělo problém s napojováním domácností na novou čistírnu odpadních vod, což byla jedna z podmínek dotace. Jaký je současný stav?
Díky tomu, že jsme si nechali prodloužit zkušební provoz čistírny o půl roku, protože došlo k problému s připojením základní školy a začínalo být patrné, že nenaplníme potřebné ukazatele, to teď vypadá dobře. V říjnu, kdy nám přišly první výsledky po napojení školy a dalších objektů, jsme zjistili, že jsme v hranicích, které požaduje dotační fond. Nemáme připojené celé město, pouze asi sedmdesát procent obyvatel. Musíme brát v potaz, že v Kopidlně je spousta objektů, které mají značné technické komplikace s vybudováním přípojky a my budeme muset být nápomocni s řešením odvodu odpadních vod. Naštěstí ale díky dobrým výsledkům nemusíme tolik spěchat.

Před volbami navštívil redakci pan Pěnička se stížností na kopidlenské cestmistrovské středisko. Vadí mu a shledává jako pochybení úřadů, že vůbec vzniklo. Předal nám i petici s pár jmény.
Vím o tom, ale popravdě nechápu, proč mu v současnosti to středisko vadí. Chápala jsem, proč mu to vadilo dříve. Když pojedete z Kopidlně na Libáň, tak v prostorách u pily po levé straně v 70. letech vzniklo cestmistrovské středisko. Lidem tehdy pochopitelně vadilo, že tam byl sklad takových materiálů jako je škvára a podobně. To tam však již není. Pro ochranu nemovitostí je tam vystavená nová zeď, místo musí splňovat ekologické limity. Špatné podmínky tam nejsou, kdyby byly, tak se tam nestěhují mladí lidé. Jeho podněty jsme několikrát probírali jak na radě, tak v zastupitelstvu, jeho spis byl už odeslán na krajský úřad i ministerstva. Přišly odpovědi, že všechna rozhodnutí byla v pořádku. Panu Pěničkovi jsem proto společně s dalšími zastupiteli doporučila, aby se už obrátil na policii a podal trestní oznámení. To ale neudělal, naopak přišla další petice s pár podpisy. Nyní o ní opět jednáme s krajem.