Je pondělí, 7.35 a Masarykova základní škola ve Staré Pace vítá po dlouhé odmlce své žáky. Prvňáčci a druháci seděli ve třídách naposledy před měsícem a půl, ostatní opustili školní budovu v prosinci. Po tuto dobu se všichni vzdělávali distančně. Nyní budou chodit týden do školy a dalších pět dnů se budou učit z domova.
V pondělí konečně škola pulzuje životem. Personál se připravuje na něco zcela nového. Poprvé v životě tu budou testovat děti. Na chodbách vládne mírná nervozita, dolaďují se všechny potřebné věci včetně dezinfekce, testovacích sad. Nikdo zatím netuší, jaký bude průběh.
Ředitel školy Pavel Antoš připouští problémy. Ve čtvrtek ho oslovili v otevřeném dopise rodiče žáků první třídy. Nesouhlasí s testováním dětí. Jsou schopni ho akceptovat, pokud bude u testu rodič. Především upřednostňují, aby děti nemusely mít po testech ve třídě roušku.
Reportáž z návratu dětí do škol z celého Česka:
Ředitel řešil požadavek s ministerstvem školství i krajským úřadem, o výsledku rodiče zpětně informoval. Mají právo odmítnout testování svých potomků i nošení roušky, pak se ale školák nemůže zúčastnit prezenční výuky. Absence je mu omluvena, vzdělávat se musí doma stejně jako když je nemocný. Distanční výuka jako náhrada prezenční nebude těmto dětem umožněna.
Za dveřmi už čeká na ředitel shluk rodičů, vznášejí své námitky a ředitel je zve do tříd. Mohou přihlížet testování.
Prvňáky přivedla ze šatny učitelka Soňa Stuchlíková, usazuje je do třídy, která je proto vyčleněna. Školáčkům vysvětluje, co se bude dít. Následuje ukázka a pak už se jde na věc. Roztržení sady, vyndání špejhle a pětkrát zatočit na okraji jedné nosní dírky. Pak zašťourat v druhé.
Všichni zvládli výtěr z nosu na jedničku, učitelky obcházejí lavice, tyčinky zasouvají do testů, pár kapek činidla a v patnáctiminutové pauze, kdy čekáme na výsledky, žáci sledují pohádku.
Jedna čárka u všech, takže negativní, jen jeden test růžový. Žádná panika, testuje se znovu. Vše ok, zaevidováno a po hodině se děti mohou přesunout do své třídy.
Hurá, prvňáčkům radostí září oči. Dávají najevo, že se těšili především na svoji paní učitelku a na kamarády. Po testování je nálada uvolněná, nebolelo, zvládli to.
„Připadala jsem si jako prvního září v první třídě. Nečekala jsme takovou účast rodičů,“ přiznává vyučující s tím, že pro ni i pro děti je rouška při výuce nepříjemná. „Vydržet to musíme, i když chápeme rozhořčení rodičů, ale i my se musíme řídit danými pravidly,“ konstatuje.
V pondělí nastoupili do staropacké školy žáci I., III a V. tříd, celkem 52 dětí. Testy byly u všech negativní. Výuky se nezúčastnilo sedm žáků. Příští pondělí je ve škole vystřídají druháci a čtvrťáci. Žáci se budou po týdnu ve škole až do odvolání střídat. V provozu je školní družina i školní jídelna. Všichni musí mít po celou dobu pobytu nasazenou roušku.
Markétka Ježková v první lavici se sama rozpovídala. „Vůbec to nebolelo, horší ale to bylo od těch pánů v nemocnici. Byla jsme testovaná a prostě daleko, bylo to nepříjemný. Ale tu nemoc jsem neměla,“ pokyvuje hlavou šikovná prvňačka a není k zastavení.
„Když mamka říkala, že si mám vybrat, zda do školy půjdu nebo ne, chtěla jsem jít. Roušku už jsme nosili, než nás dali domů, už jsme na to byli prostě zvyklí. Dalo se to vydržet, “ vysvětluje Markétka.
Lukáši Gotwaldovi prý doma chybělo úplně všechno, paní učitelka i děti. „Testování vůbec nebolelo,“ pokyvuje hlavou a ukazuje zásoby roušek na výměnu. Hlavně, že má kolem sebe kamarády a svoji oblíbenou vyučující.
Zvládla to i Soňa Stuchlíková, která se raduje především z návratu dětí. Ve třídě ji v pondělí chybělo jen několik žáků, které rodiče omluvili.
Výhrady rodičů
Jedním z nich je Vítek Chadima. Jeho otec s testováním a nošením roušek nesouhlasí. Syna do školy nepustí.
„Jsem proti testování a proti tomu, aby děti seděly celé vyučování v roušce. Mluvili jsme s panem ředitelem, on bohužel nemá jinou možnost, jen dodržet to, co mu jiní nařídili. Na dalším vzdělávání jsme domluveni s paní učitelkou, jinak vše budeme řešit s právníky,“ říká Jan Chadima.
„Snad zkusíme pro tyto žáky spustit on-line výuku, Nestane se z toho však pravidlo, protože tento systém bude využíván pouze při výkladu nové látky,“ reaguje ředitel školy.
Jana Nyplová přišla do školy se svojí dcerou, prvňačka se bála testování. Přinesly si sebou test ze slin, který už vyzkoušely doma. „Je to jako když lížete lízátko,“ popisuje paní Nyplová. „Když bude dcera chtít, může se testovat jako ostatní děti,“ připouští maminka, která s nastavenými opatřeními rovněž nesouhlasí. Dítko se prý ale moc těšilo do školy, tak rodina ustoupila.
„Dcera nechtěla testovat z nosu, bála se, tak jsme se testovali ze slin. Ale když vidí děti kolem sebe, možná, že příště to zkusíme,“ říká další z rodičů, který si do školy přinesl vlastní testovací sadu. Tu musí předložit ke kontrole, zda odpovídá požadovaným normám.
„Chceme, aby testy byly kvalitní a pokud bude dítě po testu negativní, aby nemuselo mít při vyučování roušku. Pokud bude test pozitivní, aby se znovu opakoval, abychom děti zbytečně neposílali na PCR test,“ říká za rodiče maminka Martina Šepsová. „Chápeme, že ředitel má svázané ruce,“ dodává.