"Měli jsme obavy, jestli skutečně budeme moci jet a jestli se nám vrátí děti i dospělí. Účast jsme přislíbili v březnu a s nejistotou jsme vyčkávali. Po uvolnění nás čekaly pouze dvě zkoušky, nevěděli jsme, kolik se nás sejde. A konalo se velké překvapení – přišli všichni," vypráví vedoucí souboru Zdena Rychterová.
Po téměř roční pauze se malí i velcí členové vrhli do zkoušení s velkou chutí a vervou. "Všichni měli strach, jestli si ještě pamatují slova a kroky, ale při prvních tónech začalo vše naskakovat a stačilo pouze dopilovat čísla. Na první letošní festival jsme se tedy mohli vypravit," říká Rychterová. Soubor Hořeňák vystupuje již dlouhých 75 let. Před pauzou se naposledy sešli loni v srpnu na festivalu v jihočeské Lomnici nad Lužnicí.
V pátek 4. června se vypravili do Pardubic s veselou náladou. "Věci, na které jsme byli zvyklí, se nyní jevily svátečně a nevšedně. I takové maličkosti, jako je fyzická přítomnost ostatních. Soubor Hořeňák v pátek večer sklidil velký potlesk na nádvoří Pardubického zámku a tak nám bylo hezky u srdce. V sobotu se festivalu účastnili i Hořeňáčci, kterým se vše podařilo a vystoupení v Hradci Králové v krásném prostředí letního kina Širák dopadlo výborně," vypráví vedoucí souboru.
Hořeňáci a Hořeňáčci se v sobotu v noci vrátili domů vyčerpaní a šťastní. Festivalu Pardubice – Hradec Králové se zúčastnilo asi dvacet folklorních souborů převážně z východních Čech. " Musím se zpětně přiznat, že v době potvrzování účasti, když se Česká republika nacházela v tvrdých omezeních a lidé trávili čas jen doma, jsem moc nevěřila uskutečnění festivalu. Organizátorům a hlavně společnosti NIPOS – ARTAMA (Národní informační a poradenské středisko pro kulturu) patří veliké poděkování, že přes spoustu překážek festival uskutečnili a že dokázali setkání organizovat," doplňují na závěr vedoucí Hořeňáku Zdena a Milan Rychterovi.
