„Ze začátku měl technické potíže s přehazováním - povolený šroubek na kontaktu. Ale to už vyřešil a jinak jede bez technické závady,“ reportuje blogerka Gabi Kopča Činková. Společně s manželem vyrazili na cestu po Evropě a Dana na jeho cestě sledují a pravidelně informují, jak si na 7 400 kilometrů dlouhém závodě vede.

číslo transparentního účtu:

2102005215/2010

Do pedálů poprvé dupnul po půlnoci 20. června na startu na norském Nordkappu. Daniel Polman tím odstartoval závod plný extrémů, sebepřekonání a spánkové deprivace. Norskem projel jako blesk, přespal v hotelu a ve Finsku se dokonce odhodlal i bivakovat v severské krajině. „Celkově bylo Pobaltí dost náročné - hodně prašných až kamenitých cest a místy i tolik písku, že musel tlačit kolo. Lehce podhuštěné české pneu TUFO zatím drží bez defektu!“ líčí Gabi.

Všechno veze s sebou

Podle blogerů, kteří s cyklistou zůstávají v pravidelném kontaktu, spí Polman obvykle jen několik málo hodin, než se znovu vyhoupne do sedla. Ultramaraton bez podpůrného vozidla je hlavně soutěží v překonávání limitů a nepohodlí a schopnosti řešit krize přímo na cestě. Už v začátku postihla Polmana technická závada na přehazovačce, kterou se podařilo rychle vyřešit. „Nádherná příroda, dobré klimatické podmínky, technické potíže a spousta zážitků,“ popsal heslovitě sám cyklista prvních 600 kilometrů těsně před vjezdem do Finska.

Už před závodem musel podle svých slov vyřešit hlavně to, jak si vše potřebné připevnit na kolo. Pravidla závodu bez doprovodu totiž nedovolují pomoc z vnějšku, každá zastávka a prodlení navíc může znamenat ztrátu obrovského náskoku, který si Polman hned ze začátku získal. Proto si i dresy pere ručně v hotelech a suší za jízdy zavěšené přímo na kole.

Po týdnu jízdy a úmorné cestě polskými nížinami dojel Polman do Česka. K silnici jej přišli podpořit fanoušci s transparenty. Zdá se, že závod sledují všichni jeho příznivci nejen na Jičínsku. Poslední dva dny pak patřily Německu, které přineslo další komplikaci v podobě bolesti nohou. „Nohy jsem zchladil v potoku a nasadil jsem léčbu nějakou mastí ze zdejší lékárny,“ uklidňuje fanoušky cyklista.

Šílenec, nebo hrdina?

Aby nešlapal naprázdno, rozhodl se Polman svou účastí v závodě podpořit dvě děti s postižením a staropackou organizaci Sportem proti bariérám. Po skončení sbírky Dan Polman rozdělí výtěžek mezi Jindříška, který bojuje s centrální koordinační poruchou a touží se postavit zase na nohy, Lilli, která se potýká s Crouzonovým syndromem, tracheostomií a dalšími nemocemi vyžadujícími i nákladné operace nehrazené pojišťovnou, a organizaci, která se dlouhodobě zasazuje o pomoc lidem s postižením na jeho rodném Novopacku. „Pro mě jsou tito lidé skuteční hrdinové, překážky překonávají každý den. Pomáhat jim mě naplňuje,“ vysvětluje cyklista.

Přestože řada fanoušků považuje ultramaratonce, který se vrhá do jedné extrémní výzvy za druhou, trochu za šílence, jeho cestu sledují stovky lidí. Na speciálně otevřeném transparentním účtu za první závodní týden a půl přistálo od fanoušků 70 tisíc korun.

Daniel Polman aktuálně míří z Německa do Švýcarska, po průjezdu Alpami už na něj čeká vyhřáté Španělsko.