Tehdy to byl úprk od lidovců k TOP 09, nyní totéž může čekat levici. Možný odchod k Paroubkovým národním socialistům ohlásila z východočeských sociálních demokratů jako první jejich zdejší černá ovce - prostořeký hradecký senátor a šéf vrchlabské nemocnice Vladimír Dryml. A není vyloučeno, že se přidají další. Silně naštvaná na pořádky ve straně je třeba celá vrchlabská buňka ČSSD, jíž je Dryml řadovým členem.

„Nalomen skutečně jsem. Ovšem jen k odchodu z ČSSD. O přestupu k Paroubkovi jsem neřekl ani slovo,” snažil se včera Dryml mírnit informaci, se kterou přišel server aktualne.cz. „Národní socialisté přece nejsou jedinou alternativou. Máme tu i Zemanovce či Janu Bobošíkovou,” tvrdí.

Není vyloučeno, že jsou to jen Drymlovy slovní tanečky, jak vyhrožovat celostátnímu, a především krajskému vedení strany, s nímž je dlouhodobě ve sporu. V lednu 2009 byl Dryml kvůli skandálu s údajným sbíráním kompromitujících informací na krajskou stranickou šéfku Hanu Orgoníkovou zbaven všech funkcí ve vedení kraje. Od té doby je jeho nesmiřitelným kritikem.

Jenže s pořádky ve straně je hrubě nespokojen také šéf vrchlabské organizace ČSSD Josef Chvalina. „Jsme druhá nejsilnější organizace v trutnovském okrese, ale v okresním výkonném výboru nemáme zastoupení. Členové jsou ovlivňováni, koho v primárkách volit. Na volební manipulace v okresní organizaci upozorňujeme již několik let, jenže krajské vedení ČSSD je hluché,” řekl Chvalina.

Hledáme alternativy

Chvalina však kategoricky odmítl, že by celá vrchlabská organizace už chystala přestup k Paroubkovi. „To ne. 
K takovému závěru se nedošlo. Hledáme alternativy, diskutujeme o dalším postupu, to ano, vše je ale ve fázi hypotéz,” dodal Chvalina.

Varianty jsou skutečně otevřené. Zatímco TOP 09 před dvěma lety zažila skutečně raketový nástup, kdy k ní přešla velká část poslanců skomírající KDU-ČSL, Paroubkovi národní socialisté zatím o sobě moc vědět nedali a preference sociálních demokratů se drží na vysoké úrovni. Za Paroubka se otevřeně postavil jediný poslanec ČSSD - Jiří Šlégr, podporu zatím nemá ani v severních Čechách, které bývaly tradiční Paroubkovou baštou. Důvod k masivnímu převlékání stranických trikotů tak sociální demokraté skutečně nemají. Byl by to hodně velký krok do neznáma, kterým by si vrcholné špičky ČSSD mohly velmi snadno ukončit politickou kariéru.

Typickým příkladem je zmiňovaná šéfka hradecké krajské organizace Hana Orgoníková. Pikantní je, že sama byla do svého vyloučení v roce 1993 členem Československé strany socialistické, jíž byli národní socialisté součástí.

„Kritizovala jsem tehdejšího předsedu Hyrše, že se paktuje s ODS. Poté, co jsem byla vyloučena, vstoupila jsem do ČSSD. Programy obou stran byly velmi podobné,” řekla včera Orgoníková. Dodala, že sama o přestupu neuvažuje ani v nejmenším. „ČSSD je moderní levicová strana západního střihu. A Dryml chce zdrhnout? O tom slyším poprvé, o nikom jiném nevím.”

„Zuřící boj”

K žádným přestupům se prý neschyluje ani v Pardubickém kraji. „Sedmého listopadu bude krajská výroční konference. Třeba tam něco zazní, ale v této chvíli o nikom skutečně nevím,” prohlásil mluvčí krajské ČSSD Miloslav Kučera. Připustil, že ve straně mohou být určité názorové proudy „haškovců” a „sobotkovců”, odmítl však dohady o nějaké „zuřící vnitrostranické válce”. Tato slova včera použil právě Vladimír Dryml.

Spory v ČSSD řeší přes policii

Senátor a „zlý muž” ČSSD Vladimír Dryml dal osobě ve své kritice vedení krajského vedení strany naposledy vědět minulý týden, když podal policii podnět k prošetření vicehejtmana Dohnálka a dalších osob kvůli sporným veřejným zakázkám. Kritizuje údajně předraženou výstavbu požární zbrojnice, podivnou výstavbu silnic a další aktivity některých současných i dřívějších krajských radních v průmyslové zóně Solnice. Senátor Dryml v podání rovněž upozornil, že již před třemi lety bez odezvy policie poukazoval na finanční nesrovnalosti také v nemocničním zdravotnickém holdingu.
Komentář Jiřího Štefka - O nespokojených a "nasycených"

Staré lidové úsloví říká, že sytý hladovému nevěří. A když to posuneme dál, má-li někdo hlad, tak je nespokojen a dělá povyk.

V nadsázce lze takové přirovnání vztáhnout i na současnou situaci v ČSSD na východě Čech. Odchod od socialistů zvažuje Vladimír Dryml. Nelze se čemu divit, od ledna 2009 hraje Dryml v Hradeckém kraji v rámci ČSSD druhé housle. A to i přesto, že v předchozích krajských volbách dostal přes 10 tisíc preferenčních hlasů, s nimiž převálcoval kdekoho včetně budoucího hejtmana Lubomíra France, jehož post si dokonce v prvních reakcích po volbách nárokoval… Pak přišla aféra s údajným sbíráním materiálů na krajskou šéfku Hanu Orgoníkovou a následoval pád.

Dryml je razantní člověk a tvrdý politik i manažer. Vědí o tom něco „pamětníci“ na ministerstvu zdravotnictví, v samotné ČSSD, ale třeba i ve vrchlabské nemocnici či na místní radnici, na níž je opozičním zastupitelem. A jak už to tak u razantních lidí bývá, všem lidem právě nemusí sednout jejich vystupování či styl. A ten Drymlův je velmi podobný stylu Jiřího Paroubka. Proto by ani nebylo divu, kdyby zamířil právě k němu do jeho vznikající strany.

Na celou věc je však potřeba se podívat ještě jinou optikou. Je-li někdo razantní a tvrdý, nemusí to ihned znamenat, že je špatný a má hloupé nápady. Může to být i známka toho, že s nimi nenajde slechu u lidí, kteří mají tu moc rozhodovat a nebo jsou více tvarovatelní a ohební. A tedy přežijí vše. Takovou osobou nejspíš může být i Hana Orgoníková, která s obdivuhodnou vitalitou přežila v čele krajské buňky téměř všechny šéfy ČSSD, ačkoliv ti se názorově a lidsky od sebe mnohdy lišili jako den a noc. Určitou názorovou pružnost projevil v minulosti i další krajský poslanec za ČSSD Robin Böhnisch, o němž se po jeho nástupu do sněmovny jednu dobu hovořilo jako o příznivci Miloše Zemana, aby posléze nahlas přemítal o možné kandidatuře Vladimíra Špidly na úřad prezidenta. Dlužno dodat, že tento mladý poslanec z Mladých Buků se jako jeden z mála v ČSSD odmítal převálcovat stranicky nadiktovaným odporem k americkému radaru v Brdech.

Současné personální chvění v ČSSD je z pohledu stranické demokracie naprosto v pořádku. Navíc blíží se krajské volby a lidé si už kolíkují své pozice. Mohou to být politici či idealisté hladoví i ideově nespokojení. Záleží už jen na nich, co od svého angažmá očekávají: zda plné břicho a slušný výdělek, nebo prosazování ideálů a službu veřejnosti. A to je otázkou pro svědomí každého z nich.

autor je politolog a publicista