Dotační spoluúčast pro město není zanedbatelná

Podle radního Ladislava Bryknera by k tomu byla zapotřebí ale mnohem vyšší částka, minimálně 50 milionů korun, a to v případě, že by Jičín obdržel veškeré dotace, o které požádal.

„I když ne všechny subvence získáme a některé se z části mohou financovat v příštím roce, bude město donuceno nejspíše čerpat úvěr. I tak se to vyplatí, neboť zhodnotíme majetek města bezmála částkou sto milionů korun," tvrdí Ladislav Brykner.

Místostarosta Petr Hamáček však s Ladislavem Bryknerem, který v rámci radnice má na starosti právě dotační politiku města, nesouhlasí. „Pokud se mohu vsadit, Jičín nakonec nebude vůbec letos potřebovat nový úvěr," konstatoval.

Poukázal na několik věcí. Pokud se podíváme do boxu u tohoto článku, na prvním místě je projekt cyklostezky Jičín-Železnice. Podle místostarosty se situace vyvíjí tak, že město tuto dotaci nezíská.

A dále poukázal na to, že projekty se realizují pomalu. Některé záměry se tak dostanou na přetřes až na sklonku roku, případně až v roce příštím, tudíž z hlediska financování nepřijdou na řadu už letos. Je to prý případ rekonstrukce strojovny u zimního stadionu, přestavba hvězdárny na Centrum přírodních věd nebo zateplení MŠ Fügnerova. Položky regenerace panelového sídliště Husova, kanalizace Sedličky nebo úpravy domu u ZŠ Soudná pro potřeby denního stacionáře Apropa jsou také minimálně pro letošek nejisté.

Dotace na školku zřejmě ano

Z výčtu hlavních dotovaných investic tak zbylo pouze zateplení MŠ Máj. Pouze u něj lze mít jistotu, že kvůli spoluúčasti zatíží jičínský rozpočet. Předpokládané náklady jsou 17 milionů, dotace půjde ze Státního fondu životního prostředí a město bude muset podle odhadů dodat 10,5 milionu. „Ale proto si necháváme rezervu 7 milionů ze zůstatku hospodaření města. Osobně očekávám, že náklady a tím i spoluúčast města se ještě sníží," uvedl Petr Hamáček. Dodavatelská firma vzejde z výběrového řízení. Navíc prý rozpočet není „ušit na knop", naopak prý střídmě počítá s tím, že i letos bude město hospodařit v přebytku. Finanční zdroje se tudíž pravděpodobně najdou i bez zřízení úvěru.

Ladislav Brykner i Petr Hamáček se nicméně shodují, že úvěr na dotované investice se vyplatí. Bylo by nešťastné nevyužít všech zdrojů peněz.
Navíc město je v situaci, kdy by další dluhy bez problémů uneslo. Tento názor zastává i vedoucí ekonomického odboru Milan Köstinger. „Z pohledu příjmů města a v porovnání se srovnatelnými nebo daleko menšími městy není město Jičín nějak výrazně zadluženo. V současné době jsou nízké úrokové sazby úvěrů a ceny stavebních prací jsou na dobré úrovni. V případě, že by se městu podařilo získat dotace, o které žádá, není asi problém získat úvěr za výhodných podmínek, pokud se rozhodnou zastupitelé města tohoto zdroje finančních prostředků využít," sdělil.

Umořování dluhů

„Sekyra" města na konci prosince 2013 činila 70,77 milionu korun. Nejedná se nicméně o nový dluh, jde o pozůstatek dřívějších vlád na radnici. „Od roku 2011 si město nezřídilo jediný nový úvěr," uvedl Petr Hamáček. Pokud se podíváme do historie, pak 31. prosince 2011 město dlužilo částku 101,12 milionu korun. Následující rok se podařilo umořit zhruba 4,3 milionu, v roce 2012 dalších 13 a vloni 12,6. Pokud by si město v budoucnu nic nepůjčilo, což není pravděpodobné, v roce 2020 bude zcela bez dluhů.

Stěžejní část této položky představuje splácení úvěru za rozsáhlou rekonstrukci zimního stadionu. Pokud město mělo na konci roku 2011 zmíněných 101,12 milionu dluhů, celých 85 milionu z toho představovala položka svatostánku zimních sportů. Dnes jde o 67,5 milionu a město se s tímto dědictvím bude potýkat právě až do roku 2020. Dále město dluží více než tři miliony za opravu skládky Popovice – Libec. V loňském roce se Jičín zbavil menších pohledávek za výstavbu bytového domu v Ruské ulici a zateplení pavilonu IV. ZŠ.

Úvěr je legitimní zdroj peněz

Milan Köstinger vysvětlil, že splátky úvěrů jsou běžnou záležitostí v hospodaření. „Pokud by město využilo úvěru, záleží, jak nastaví zadávací podmínky pro výběr banky s ohledem na splatnost. Může jít o střednědobý, čtyřletý úvěr, nebo dlouhodobý, tedy pěti až desetiletý. Délka splatnosti potom ovlivňuje zatížení rozpočtů města v jednotlivých letech splátkami. Ty u dlouhodobých úvěrů nejsou nijak dramatické," sdělil.