„Sám pak požádal lékaře o ukončení léčby. Přál si být doma, se svou rodinou. Pohled na umírající dítě znamenal pro rodiče silnou bolest. Často jsme rozmlouvali o jejich společném životě a během krátké doby jsme cítili, že jsme součástí oněch radostí i strastí,“ vypráví, jak mladíka na jeho poslední cestě sestry z hospicu provázely. Sociální služba, která pomáhá umírajícím lidem i jejich blízkým, ale sama neustále bojuje o přežití.

Domácích hospiců není v Česku mnoho, nejedná se ale o zcela neznámou službu. Přesto s ní legislativa stále nepočítá a paliativní péči v domácím prostředí nehradí všeobecné zdravotní pojištění. Fungování hospicu je tak zcela závislé na dotacích a sponzorských darech. „Službu si hradí částečně pacient, ale jedná se spíše o symbolické částky. Naše současné finanční zdroje jsou dotace z ministerstva práce a sociálních věcí, Krajského úřadu, obcí (32 procent), vlastní činnost (10 procent) a dary (58 procent),“ vyjmenovává Sieberová.

Ze získaných peněz se hradí pořizování zdravotnického materiálu, pohonných hmot a další záležitosti včetně mzdových nákladů. Bez sponzorských darů a podpory obcí a kraje by tak podle Sieberové nebylo možné službu provozovat.

Královéhradecký kraj na podporu hospicové péče pro rok 2023 vyhradil 22 milionů korun, které rozdělí mezi organizace v regionu. „Vyhlášením dotačního programu podporujeme poskytovatele hospicové péče, abychom jim prostřednictvím krajských peněz pomohli zajistit jejich fungování a další rozvoj služeb pro vážně nemocné, kteří chtějí závěr života prožít doma, ve svém prostředí a mezi svými,“ zdůvodňuje náměstkyně hejtmana Martina Berdychová odpovědná za sociální oblast.

Peníze z plesu i aukce

Na podporu Domácího hospicu Duha přispívá také celá řada měst a organizací, v listopadu například předali dar 110 tisíc korun organizátoři tradičního Královského bálu ve valdickém kulturním sále. Výtěžek z plesu pravidelně předávají právě hořickému hospicu. „Šlo o desátý ročník charitativní akce, kterou pořádá Římskokatolická farnost Jičín. Za celou historii ples přispěl hospicu už více než tři čtvrtě milionu korun,“ dodává za organizační tým Ludmila Bretová.

Další benefiční akci pořádá ještě letos přímo hospic formou online aukce obrazů, které pro dobrou věc darovali přímo umělci. O podrobnostech aukce by měl hospic své příznivce brzy informovat.

Dobročinnými akcemi ale nelze financování služby řešit navždy. Vedení hospicu se proto zapojilo do vyjednávání změny legislativy. „Bez dárců by v současné době byla služba nemožná. Věříme, že se nám podaří obhájit tento model péče vhodnou legislativou. Jednání probíhají na ministerstvu zdravotnictví,“ vysvětluje Sieberová.

Kromě toho podporují také vznik dalších domácích hospiců, přijímají na zdravotnické stáže zájemce z celého Česka a navazují spolupráci s nemocnicemi i dalšími lůžkovými hospici. Snaží se službu rozšířit tak, aby byla k dispozici co největšímu počtu umírajících pacientů a jejich rodinám.

Otřesná zkušenost

Domácí hospic Duha založila Jana Sieberová před 13 lety po 25 letech práce na ARO v nemocnici. Jako zdravotní sestra viděla často umírat lidi v anonymitě, o samotě a v cizím prostředí. „V roce 1985 si jedna má pacientka s pokročilou rakovinou přála jít domů. Po celou dobu její nemoci jí ale lékař neřekl diagnózu a ujišťoval ji, že se vyléčí. Její zdravotní stav se zhoršoval a jednou při lékařské vizitě, když už nemohla mluvit, napsala na papírek, že by si přála jít domů. Lékař se od ní otočil a mezi námi pronesl, že doufá, že už to brzo skončí. Umírala opuštěná za plentou na jednotce intenzivní péče. Bylo mi 20 let a už tehdy mi vadilo, jak se chováme k umírajícím lidem,“ vzpomíná zdravotní sestra.

Inspirovaly ji ale také zkušenosti z vlastní rodiny a ze stáží v lůžkových hospicích.

A tak v Hořicích vznikla komplexní zdravotní, sociální, psychologická a duchovní služba, která poskytuje paliativní péči pacientům, jejichž odborná lékařská prognóza dožití je kratší než šest měsíců. „Zásadní je léčba bolesti a dalších symptomů, stejně jako řešení psychologických, sociálních a duchovních potřeb a problémů nemocných,“ upřesňuje. Služba se ale netýká jen seniorů, nejmladšímu pacientovi hospicu byl rok a půl, nejstaršímu 102 let.