Tenkrát k nám poprvé zavítaly dvě učitelky dolnolužické srbštiny paní Neumanowa a Luedtkowa, aby s námi dojednaly první výměnu studentů. Ta se uskutečnila v týdnu před Vánocemi 2006. Od té doby se každým druhým rokem pravidelně uskutečňuje výměna patnácti hořických a patnácti chotěbuzských studentů. Mladí bydlí ve svých hostitelských rodinách, dva pedagogové na školním internátě. Každým rokem má tento partnerský projekt jiné téma. Minule to bylo „Po stopách bájných bytostí", předminule téma „Máme rádi zvířata". Letos je námětem „Škola nejen dnes, ale i v minulosti". Naše hosty jsme přivítali na hořickém vlakovém nádraží v neděli 9. října v 15.10 hodin. Po přivítání se lužičtí studenti rozešli do svých českých hostitelských rodin.

ZÁJEZDY A EXKURZE

Kromě vlastní práce na projektu ve škole jsme letos pro naše hosty připravili dva zájezdy. První v pondělí 10. října do Prahy, kde jsme navštívili Pedagogické muzeum J. A. Komenského, ve kterém jsme absolvovali program psaní starým písmem, neviditelná písma a výrobu ručního papíru. Ve zbytku času jsme si samozřejmě prohlédli i některé památky Prahy – Malou Stranu s chrámem sv. Mikuláše, Karlův most, Staroměstské náměstí s radnicí a orlojem, Šalounovu sochu Jana Husa apod.

V úterý 11. října absolvovali studenti program na vzájemné poznávání se a také na poznávání mateřského jazyka svého partnera, tedy hlavně češtiny a němčiny.

Druhá exkurze ve středu 12. října nás zavedla do Babiččina údolí, na Ratibořický zámek a do staré školy v České Skalici, kde se učila malá Barunka (pozdější Božena Němcová). Naši němečtí hosté knihu Babička bohužel neznají, ale Boženu Němcovou jim mohla přiblížit pohádka Tři oříšky pro Popelku, která byla zfilmována v česko – německé koprodukci a která je v Německu velmi populární.

Ve čtvrtek dopoledne jsme někteří zpracovávali projekt, ostatní se věnovali sportu ve školní sportovní hale. Odpoledne a večer jsme si opekli špekáčky a ve školní jídelně jsme se sešli při občerstvení, které připravili rodiče, a poslechli jsme si koncert školní kapely Bassilur.

Výsledkem naší týdenní práce byla opět čtyřjazyčná brožurka (čeština, němčina, angličtina a dolnolužická srbština), která přiblížila celý náš projekt s tématem školy a společné aktivity v tomto týdnu. Studenti se procvičili ve znalosti angličtiny a němčiny, naši studenti poznali, že v Německu nežijí jen Němci, a lužičtí studenti se přesvědčili, že díky znalosti lužické srbštiny mohou porozumět i některým českým slovům.

Už se těšíme, až pojedeme na jaře do Dolní Lužice našim přátelům oplatit jejich návštěvu. Na shledanou v Chotěbuzi – na zasejwiźenje w Chośebuzu! Jan Tomíček