Impuls ke stavbě zařízení dalo město společně s okolními obcemi, neboť stará budova za kostelem v sedmdesátých letech devatenáctého století kapacitně nedostačovala. Pro stavbu byla vybrána zahrada Karla Javůrka a zde byl 28. března 1892 položen základní kámen. Budování trvalo něco přes rok a 27. srpna 1893 byla budova vysvěcena a předána do užívání. Během let se podoba školy měnila, za druhé světové války sloužila dokonce jako lazaret. V letech 1953 až 1954 se uskutečnila rozsáhlá rekonstrukce, poslední přestavba se odehrála v letech 1996 – 1999.
„Budova školy může být sebekrásnější, ale dobrou školu tvoří žáci a učitelé. Sobotka měla velké štěstí, protože během existence školy jí prošlo tolik výborných kantorů, kteří byli i osvětovými pracovníky," připomněla během slavnostního odpoledne ředitelka Jana Knapová.
Po úvodní promluvě se hostům, kteří zcela zaplnili atrium a přilehlá schodiště, představili žáci zdejší umělecké školy. Následovalo vystoupení mažoretek a pak se už všichni mohli rozeběhnout do učeben, kde byly přichystány k nahlédnutí kroniky, fotografie, historické učební pomůcky i výstava Mlýny a mlýnky. Zájemci byli seznámeni i s moderními vyučovacími metodami a především se mohli zapojit do výtvarných dílen.
Zábava pro všechny
Maminky se chopily nůžek, papíru, lepidla a vytvářely spolu s dětmi velikonoční zajíce, kytičky, zdobily kraslice, sestavovaly větrníky, pracovaly s keramikou i s přírodninami, zhotovovaly dekorace z čajových sáčků ad. Všichni mohli ochutnat napečené velikonoční dobroty jako perníčky, mazance a vynikající jidáše. A tak si to tentokráte společně užili ve škole žáci i jejich rodiče.
V prvé třídě jsme u počítače zastihli sedmiletého Karla Pažouta, a bylo to překvapivé poznání. Káju totiž víc než počítače baví výuka z učebnic a do školy chodí rád. Zastavili jsme i Janu Drbohlavovou, maminku tří dcer, zdejších školaček. „Se školou jsem moc spokojená, program oslav je nápaditý," chválí. Paní ředitelka nakonec škole přeje hodně vnímavých a veselých žáčků a hodně obětavých pedagogů.
