„Už jsem zasadil pět, můžu ještě jeden strom?“ ptá se nedočkavě žák čtvrté třídy Jana Froňka, koordinátora projektu Školní les do kapsy, který na celou akci dohlíží, rozdává sazenice stromů a radí dětem, jak správně kořeny zakopat, aby se mladému stromku v půdě dařilo. „Myslím, že to děti baví, čtvrťáci jsou zatím asi nejnadšenější skupina. Jen deváťáci toho začínají mít plné kecky, od rána vykopávají díry a už jsou trochu znavení, prý je to ale lepší než běžné vyučování,“ rozhlíží se Froněk po pracujících dětech.

Hlavní myšlenkou projektu je podle Froňka sblížení dětí s přírodou ve prospěch obou. Žáci z Husitské se plánování a realizace vlastního školního lesa účastnili od počátku. Pomáhali s vyměřováním plochy a jako součást projektového dopoledne k Mezinárodnímu dni stromů se zúčastnili také různých dílen a workshopů týkajících se stromů a přírody. „Někteří si dokonce přinesli vlastní naklíčené stromy. Už na jaře jsme jim říkali, že si mohou nasbírat semena a zkusit z nich vypěstovat sazenici. A jim se to skutečně povedlo, tak tu dnes sází i vlastní,“ dodává koordinátor.

V sobotu se davy rybářů sešly k výlovu na hrázi rybníka Šibeňák v Jičíně.
OBRAZEM: Kapři, amuři, cejni. Rybáři vylovili jičínský Šibeňák

S myšlenkou vysázení vlastního lesa si škola pohrávala už delší dobu, tehdy si mnozí rodiče i učitelé ťukali na čelo. „Říkali nám, že tu na to není dost místa, že se tu stromům nebude dařit. Ale naopak je prý dobře, když jsou nasázené nahusto, stromky to pak nutí růst do výšky, což bude i pro děti motivační, když uvidí, jak rostou. Určitě nevzejde všech tisíc stromů, ale věřím, že za pár let tu budeme mít lesík,“ říká ředitel Burkert.

Vysazením stromů ale práce dětí v lesíku nekončí. Alespoň zpočátku bude potřeba se o sazenice a jejich okolí starat a vytrhávat plevel. Škola navíc plánuje v blízkosti lesa vytvořit venkovní učebnu i s tabulí, aby děti mohly za hezkého počasí studovat na čerstvém vzduchu.

Ilustrační foto
Na seznamce hledala lásku, z Harryho se vyklubal podvodník. Obral ji o 722 tisíc

Sdružení Tereza má podle Froňka připraveno asi dvacet doplňujících lekcí, jak s lesem u školy zacházet a jak jej třeba zapojit do výuky. „Nejde vyloženě o to, abychom tu vytvořili křehký malý ekosystém. Ale se stromy a lesem lze pracovat i například v hodinách matematiky - počítat výšku, vzdálenost, plochu listu a další úlohy. Mnoho učitelů ve městech by chtělo víc učit venku, nedovoluje jim to ale čas. Minimálně dvacet minut cesty tam, dvacet zpátky a v lese už na nic nezbývá čas. Takhle mohou mít školy kapesní lesík přímo pod okny,“ vysvětluje.

V Česku je novopacký Školní les do kapsy teprve druhý, ještě letos na podzim ale Sdružení Tereza plánuje vysadit další dva. Nápad na projekt vznikl už před lety. „Viděl jsem něco podobného ve škole v Holandsku, tehdy mě to nezaujalo, ale pak se mi to rozleželo v hlavě. Je to dobrý způsob, jak v dětech probudit zájem o naši přírodu a starost o něco živého,“ dodává Froněk.