„Všichni rodiče na tom bohužel nejsou tak dobře ekonomicky, aby problémy se stravným nenastaly. Naštěstí to ale není v řádu desítek případů. Na odbor školství se v tomto směru nikdo neobrátil, řeší se přímo s konkrétní školou," řekl vedoucí odboru školství Miroslav Kazda.
„Rodiče dětí, kteří nemají dostatek finančních prostředků, žáčka na obědy prostě nepřihlásí," uvedla vedoucí jídelny ZŠ Husova Blanka Mošnová.
Základní sazba stravného je odstupňovaná podle věku žáka základní, respektive mateřské školy. U školáků od sedmi do deseti let to je 25 korun, od jedenácti do čtrnácti 27 a od patnácti 29 korun.
Jídelny všech čtyř jičínských základních škol se těchto cen drží. U žáčků mateřinek mezi třetím a šestým rokem věku je stanovena cena 30 až 34 korun, u dětí od sedmi let výše jde o 32 až 36 korun. Stravování v mateřských školách není pouze o obědech, ale také o přesnídávkách a svačinách. Ceny jídel jsou předmětem školského zákona.
Jičín je nereguluje. Vedení jídelen a škol má ale právo do nich promítnout náklady na výrobu.
Jičínská Základní škola Železnická nicméně v září 2014 uzavřela dohodu s pražskou obecně prospěšnou společností Women for Women, která poskytla dotaci přibližně 24 tisíc korun. Peníze jsou určeny k zaplacení ročního stravného pro šest žáků. „S touto společností je bezproblémová spolupráce. Uhradila dětem obědy na celý školní rok," potvrdil ředitel ZŠ Železnická Zdeněk Procházka.
Řada dětí má nařízené diety. Zdaleka nejde jen o diagnostikovanou celikalii (bezlepkovou dietu) či diabetes (cukrovku), viz příspěvek Blanky Mošnové dole.
Má-li školák specifické omezení ve stravování, školy obvykle spoléhají na součinnost s rodiči. Vzhledem k rozmanitosti diet nemohou splnit požadavky samostatně.
„Pokud takový případ nastane, běžně se to řeší tak, že rodiče ráno přinesou jídlo. Škola potom ochotně zajistí ohřátí a přípravu stravy. Rodiče sami nejlépe vědí o diagnóze dítěte a nezbytného složení jídla," vysvětlil Miroslav Kazda praxi typickou jak pro mateřské, tak základní školy.
„Co se týká zákonných zástupců nebo rodičů dětí, ti se na odbor školství neobrací. Je to logické, neboť problém diet spíše řeší s konkrétní školou, respektive s vedoucím stravovacího provozu," dodal vedoucí odboru.
„Na škole máme děti s bezlepkovou i diabetickou dietou," uvedla Michaela Štálová, ředitelka Základní školy Poděbradova.
„Každé dítě má na základě zdravotního problému jiné potřeby, proto tyto případy řešíme individuálně s rodiči. Na základě předloženého jídelníčku si rodiče vybírají vhodná jídla, případně si děti nosí jídlo vlastní a my ho bez problémů ohřejeme. Běžně také těmto dětem u výdejového okénka jídlo vážíme. Toto je každodenní praxe," rozvedla.
Obecně vzato, stravovací provozy musí při sestavování jídelních lístků splňovat zásadu spotřebního koše. Ten stanovuje pestrost potravin, které se za určitý interval musí v jídlech objevit.
Ohledně diet ve školní jídelně se nám na požádání obšírně vyjádřila Blanka Mošnová, vedoucí jídelny ZŠ Husova:
Již při prvním přihlášení ke stravování dostanou zákonní zástupci přihlášku,, kde je kolonka, zda dítě má zdravotní problém týkající se jídla. Ten napíšou do přihlášky a informace se ihned dostane do kuchyně. Zde máme seznam těchto strávníků, který je pro kuchařky velice důležitý.
Žáci mají různé zdravotní komplikace a netýká se to pouze diet, ale i různých (a častějších) alergií např. na kyselé potraviny (kečup, ocet, rajský protlak, sterilované potraviny atd.), exotické ovoce, mák, kakao, čokoládu, ořechy, česnek, ryby, různé koření atd. Máme zde také žáčka, který má atopický ekzém a některé potraviny má zakázány.
Pro tyto děti a jejich rodiče je na webových stránkách školy a školní jídelny vyvěšen seznam všech alergenů, které jsou od 13. prosince 2014 povinné uvádět v jídelním lístku. Tzn. rodiče se podívají na jídelní lístek, který je na webových stránkách školní jídelny a na něm je vyznačeno, který alergen toto jídlo obsahuje ( např. A:01 – lepek, A:03 – vejce, A:07 – mléko). Pokud jídlo obsahuje alergen, který jejich dítě nesmí, mají možnost si přeobjednat na druhé jídlo. Když si nevyberou ani jedno z nabízených, máme ještě další variantu. Rodiče doma jídelní lístek vytisknou a dopíšou do něho např. svíčkovou omáčku nekyselit, nudle bez máku pouze s cukrem nebo guláš bez koření a česneku.
Tento jídelníček přinesou osobně nebo pošlou k vedoucí školní jídelny a ta ho vždy předá kuchařkám. Ty si jídelníček podrobně přečtou a přizpůsobí požadavkům žáčka (např. jednu porci před dochucením odeberou).
Další skupinou jsou žáci s nemocí diabetes. U nás v jídelně máme v letošním školním roce jednoho žáčka. Může jíst všechno, ale důležitá je hmotnost jeho porce. Maminka si vždy doma vytiskne jídelní lístek, napíše jaká má být hmotnost polévky, přílohy a hlavního jídla. Tato přesně navážená porce je žáčkovi vydána u okna.
Další skupinou bývají také žáčci, kteří prodělali mononukleózu a tam se musí dávat pozor na to, aby neměli tučné jídlo, protože tuky ani tučná masa nesmí.
Celiakie
Úplně poslední skupinou jsou školáci, kteří mají celiakii. Jde o autoimunitní onemocnění sliznice tenkého střeva, vyvolané nesnášenlivostí na lepek. Bezlepková dieta je jejich lék, a kdyby jí nedrželi, měli by řadu závažných zdravotních potíží a mohli by zemřít. Tato dieta spočívá ve vynechání škodlivých obilovin ze stravy. A lepek je možné najít i v křehčeném mase, sterilované zelenině, kompotech, marmeládách, majonéze, hořčici, koření, pudinku aj. Ale najdeme ho bohužel také i v přirozeně bezlepkových potravinách, jako je pohanková mouka.
Jak je to možné? Tato mouka byla mletá na stejném zařízení jako pšenice. Stejné to je ve školní kuchyni. Tam, kde se běžně pracuje s pšeničnou moukou, je problém kontaminace opravdu veliký. Mouka může ulpět na předmětech, nádobí, pracovním oděvu, ale i v koření, soli, cukru a podobně.
Takto se může snadno přenést do jídla, které je určeno celiakům. Pokud bychom tedy chtěli začít vařit pro žáky s celiakií, mělo by to být v oddělené místnosti, jedním a určeným pracovníkem, na vyhrazeném pracovním stole a s vyhrazenými pracovními pomůckami. Jedině tak můžeme zaručit, že jídlo nebude kontaminované moukou. Bohužel v naší školní jídelně nemáme dostatek pracovních ploch ani oddělené pracoviště a už vůbec ne vyškoleného pracovníka.
Určitě nám dáte za pravdu, že když se vám ve školním roce sejde několik žáčků s různými alergiemi, s cukrovkou a mononukleózou je to někdy pořádně náročné.
Je to velká zodpovědnost, při které nesmíme udělat chybu, abychom neohrozili zdraví dítěte a tím nezklamali jeho rodiče.
Blanka Mošnová, vedoucí jídelny