Vězte tedy, že jde o Státní okresní archiv. Ten jičínský má svá pracoviště, při příležitosti mezinárodního dne archivů, otevřená pro veřejnost. Jeho odborní pracovníci vás seznámí s historií československého i jičínského archivnictví a co všechno je možné u nich vypátrat. Věřte mi, snad každý, kdo má jen trochu zájem ať už o historii vlastní rodiny, svého města, nebo spolku, bude drápkem chycen a už ho dobrodružství, které prožívá při vlastním pátrání, nepustí.

Stalo se už pěkným a milým zvykem SOA v Jičíně, že začátek programu v „ den otevřených dveří“je trochu „zdramatizován“. Pan ředitel Mgr. Karel Chutný si spolu se svými spolupracovníky něco pro návštěvníky připraví a něčím je překvapí. V loňském roce, kdy byla ústředním tématem škola, jsme se ocitli v rolích žáků a proti nám stál pan ředitel s kolektivem pedagogů.

Došlo přitom k „pokárání opozdilců“ i na „zkoušení“, ale i na pochvalu. Nikdo se nezlobil, ani neurazil. Všichni to přijali, jako milý návrat do školních let. Ten letošní byl , pochopitelně, ve znamení sto let československého státu. Pan Mgr. Chutný se stal správným rakouským úředníkem, zvyklým na disciplínu a řádné plnění povinnost svých podřízených. Proto se velmi zlobil, že po 28. říjnu ještě nebyl sejmut ze zdi portrét stařičkého mocnáře, jak nařídil, a tak sám vystoupil na podanou židli a důstojně nahradil císaře pána panem prezidentem.

Nu a pak už jsme si mohli prohlédnout vybrané dokumenty, které připomněly poslední dny Rakousko –Uherského císařství a první dny samostatného státu Čechů a Slováků. Oběžník ministerstva železnic o tom, že z republiky nesmí odjíždět vlaky s potravinami a dalším důležitým zbožím do Německa, nebo Rakouska, oslavné stránky místních i školních kronik k 28.říjnu 1918, fotografie z Jičína, kde k oslavám došlo o den později a mnoho dalších.

Pak jsme se odebrali na tradiční prohlídku depositářů. Zde jsme se dozvěděli o postupném zpracovávání všeho, co se do archivu dostane od státních institucí, organizací, spolků ale i jednotlivců. Naši průvodci z řad pracovníků archivu odpovídali ochotně na všechny dotazy a bylo jich dost. Rozhodně se nikdo nenudil a nevadilo ani až příliš teplé počasí.

A závěrem mohu doporučit: Přijďte příště a uvidíte sami. Možná , že vás napadne něco, co by vás zajímalo. Všichni jičínští archiváři vás srdečně zvou. A to rozhodně ne proto, že by neměli co dělat. Naopak. Jejich práce měří více než 5 km, tolik by totiž zabraly všechny archiválie u nich shromážděné. Díky SOA Jičín za jejich práci, je nedocenitelná.
MUDr. Vilém Hofman, Libáň