Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy si tak ověřuje, jestli bude tuto formu přijímaček moci zavést v budoucnu plošně. Přijímací řízení se skládá z testů z matematiky a českého jazyka. Středa bude patřit všem čtyřletým oborům. Ve čtvrtek potom budou testy vyplňovat uchazeči o studium na šestiletých a osmiletých gymnáziích.

Jednotná zkouška má znamenat podle ministerstva školství tzv. nepodkročitelnou hranici, nutnou ke studiu na střední škole s maturitou a má také porovnat úroveň základních škol. Samotné školy si podmínky přijímacího řízení mohou ještě upravit například jiným testem nebo zkouškou. Jakou váhu budou mít pilotní testy v celkovém hodnocení přijímací zkoušky, by mělo záležet na řediteli dané školy. Výsledek testu bude pro uchazeče přenositelný i na přihlášku na jiné studium. Jak budou přijímací zkoušky vypadat v příštích letech ještě není jisté.

Zeptali jsme se ředitelů středních škol, jaký mají názor na jednotné přijímací zkoušky, zda jsou pro jejich zavedení nebo spíše pro zachování systému, kdy si o přijímacím řízení rozhodují školy samotné a proč?

Názor šéfů středních škol
Ředitelka VOŠ a SPŠ Jičín Alena Žalská říká: „ Byla bych pro jednotné přijímací zkoušky, kdyby nebyly tak administrativně a finančně náročné. Kdyby bylo jasně řečeno, že jsou pro všechny školy povinné. A kdyby bylo určeno, že při splnění například na 80 až 100 procent může uchazeč na gymnázium, při minimálně šedesáti procentní úspěšnosti na odbornou školu a všichni ostatní na učiliště. Přijímací zkoušky v současném provedení nic neřeší, pouze zbytečně zatěžují učitele a hlavně vedení školy.

Zbytečně se utrácejí peníze a vzhledem k velkému počtu škol, se téměř každý uchazeč vždy nakonec dostane tam, kam chce."
Ředitel Gymnázia a Střední odborné školy pedagogické v Nové Pace Pavel Matějovský rozhodně souhlasí s myšlenkou, aby na střední školy s maturitou byli přijímáni žáci na základě přijímacích zkoušek. „Nebránil bych se ani přijímacím zkouškám jednotným, tedy externě zadávaným. Nám například uchazeče již několik let testuje firma SCIO. Avšak systém jednotných zkoušek v podobě, jak je školami pilotován v letošním školním roce, je z mého pohledu velmi nešťastný. Pro školy je logisticky a administrativně velmi složitý a stává se tak další byrokratickou zátěží. Logistika připomíná systém státní části maturitních zkoušek. Na naši odbornou školu pedagogickou musí uchazeči přijet na přijímací zkoušky dokonce nadvakrát, protože navíc skládají zkoušky z ověření talentu v jednotlivých výchovách. A tyto zkoušky zákon stanovuje na jiný termín, takže je to přítěž i pro uchazeče na podobných typech škol."

Ředitel jičínského Lepařova gymnázia Miloš Chlumský se na to dívá takto: „ Naše škola jako jedna z mála konala přijímací zkoušky v posledním čtvrtstoletí vždy. Myšlenka sama o sobě není špatná, uchazeč o studium maturitních oborů by měl prokázat jistou míru předpokladů. Vzhledem k faktu, že většina středních škol, minimálně v našem kraji, má více nabízených míst než uchazečů, to ale problém neřeší." Zároveň dodává, že podle informací od náměstka ministra školství je v novele zákona jen povinnost maturitních oborů konat přijímací zkoušky. Od jednotné podoby ministerstvo nakonec pro příští roky evidentně ustoupilo.

Postoj ředitelů základních škol
Zajímalo nás, jak se k jednotným přijímačkám staví i ředitelé jičínských základních škol.
„Nejsem zastáncem jednotných přijímacích zkoušek. Podle mého názoru není třeba usměrňovat, kdo na střední školy nastupuje, nýbrž co možná nejobjektivněji kontrolovat, kdo ze střední školy odchází. To znamená zdokonalit systém státních maturit tak, aby bylo zjištěno, že maturitní vysvědčení dostane skutečně jen ten, kdo bude schopen jednoznačně prokázat, že jeho znalosti odpovídají středoškolskému vzdělání. Pokud budou střední školy vědět, že sítem maturit neprojde každý, budou si muset ve vlastním zájmu mnohem víc hlídat i to, koho přijímají, a tomu přizpůsobit náročnost přijímacích zkoušek," říká Ivan Truhlička, ředitel 1. ZŠ v Jičíně.

Ředitel 2. ZŠ Roman Mareš by se jednotným přijímačkám nebránil: „Podporujeme jednotné přijímací zkoušky na státní střední školy, protože základní školy, které poskytují základní všeobecné vzdělávání, by měly žákům umožnit dosažení jistých konkrétních výstupů a standardů. Současně tak dostanou základní školy zpětnou vazbu, jak žáky na přijímací zkoušky připravovat, případně na jaké učivo klást větší důraz či naopak. Jednotné přijímací zkoušky povedou i k větší objektivitě v porovnávání výsledků žáků v přijímacím řízení."

Ani ředitelce 3. ZŠ Michaele Štálové by jednotné přijímací zkoušky nevadily. „Každopádně souhlasím se zavedením povinných přijímacích zkoušek na všechny střední školy, což je motivační pro vzdělávání a přípravu žáků základních škol. Kloním se i k zavedení jednotných přijímacích zkoušek. "

A na závěr názor ředitele 4. ZŠ Zdeňka Procházky: „Souhlasím se zavedením jednotných přijímacích zkoušek, jen bych je změnil na test ze všeobecných znalostí. Současný systém, kdy se některé střední školy podbízejí žákům a slibují jim přijetí bez přijímacích zkoušek, v konečném důsledku škodí samotným žákům. Ty ztrácí motivaci k učení a získávají klamný dojem, že k postupu v kariérovém žebříčku není třeba velkého úsilí."

V Královéhradeckém kraji školy k dnešnímu dni evidují 7159 přihlášek na krajské střední školy a 574 přihlášek k ostatním zřizovatelům. Celkový počet je o téměř 1800 nižší než vloni.    Martin Vávra