„Rada zatím nerozhodla. Ředitel školy by se měl verdikt dozvědět jako první, a to do čtrnácti dnů,“ tvrdí starostka města Hana Masáková.

Nicméně radnice se snaží už delší dobu uklidnit spor mezi školou a části zastupitelů, kteří vyvíjí tlak zasahovat do kompetencí vzdělávacího zařízení a mají údajně snahu ředitele vyměnit.

Další vzrušení vzbudila v Kopidlně petice za zachování ředitele, pod kterou se údajně školáci museli podepsat. Podle spekulací ji vyvolali učitelé.

„Mně vadilo, že moje dcera v první třídě podepisovala petici za ředitele a bylo ji vyhrožováno, že když to nepodepíší, přijde sem tlustý ředitel z Rožďalovic,“ říká rozzlobeně otec žákyně první třídy. „Tak podejte trestní oznámení, ať policie vyšetří, o co tu vlastně jde,“ zvyšuje hlas při pondělním veřejném zasedání zastupitel Josef Táborský.

Jedna z maminek se zvedá ze židle a popisuje, jak podala stížnost na město, protože požadovala, aby dětem bylo vysvětleno, co vlastně podepsaly a proč. „Já vím, že paní učitelka nakonec dětem vysvětlila, co je to petice a že ji nemusí podepisovat. Ale sám syn mně řekl, že přišly holky a petici ho podepsat donutily,“ líčí před přítomnými.

Všechny pak překvapí vystoupení zástupkyně dětského parlamentu. „Chtěli jsme, aby pan Berný zůstal dál ředitelem, máme ho rádi,“ vnáší jasno do diskuze žákyně deváté třídy, která se svojí sestrou celou akci zosnovala.

Děti na prvém stupni pak podepisovaly plakát, žáci druhého stupně petici. „Myslely jsme si, že po Kopidlně putuje spoustu nepravdivých informací a chtěly jsme zabránit tomu, aby se na místo ředitele dostal někdo jiný,“ přiznává školačka a lidé v sále ji tleskají.

„Ohledně problémů naší školy už bylo řečeno hodně,“ hovoří k publiku ředitel Berný, který zastává vedoucí funkci od roku 2004. „Nikdo z vás jste do školy nepřišli, abyste se zeptali kantorů a dětí, jak petice nebo podpisový arch vznikl,“ apeluje na přítomné.

„Děti vzaly rozum do hrsti, spontánně a otevřeně se vyjádřily. Já jako kantor jim za to chci poděkovat, byť jako ředitel jsem je o to nežádal.“

Berný konstatuje, že na své funkci nelpí, ale v okamžiku, kdy se začalo mluvit o tom, zda konkurz bude nebo nebude, nebyl podle něho nikdo schopný kantorům odpovědět. „Kdyby tehdy někdo podal jednoduché vysvětlení, nemuseli jsem se vůbec dnes dohadovat,“ míní Berný, který s konkurzem problém nemá.

Oba dokumenty, kvůli kterému se část rodičů obrátila na město jako zřizovatele školy, jsou vystaveny v budově zdejší základní školy.
„Mrzí mě, že kuloární věci se rozebírají po městě. Důvodem, proč je takový vztah mezi školou a zastupiteli je dezinformace, nepřesné informace, které se přenáší mezi rodiči, učiteli i školáky,“ zlobí se Masáková.

„Samozřejmě bych nesouhlasil s tím, aby někdo z pedagogů násilně nutil děti podepisovat petici. Ale tato iniciativa vešla skutečně z řad žáků. Tak proč by svůj názor nevyjádřili,“diví se Táborský. „Je tu spousta zkreslených informací, které jsem si ověřil a byly nepravdivé, kontroly ze školní inspekce kraje byly všechny bez problémů,“ říká k fungování školy Táborský.

Podle zástupkyně ředitele Jany Hladíkové pedagogové o přípravě podpisového plakátu a petice nevěděli.

Názorové neshody mezi školou a zastupiteli měla urovnat únorová schůzka, kde se řešila například i výuka anglického jazyka, nedostatek hodin tělesné výchovy. „Osmého února proběhlo jednání, kdy jsme si mezi zastupiteli a učiteli vyříkali spoustu věcí,“ přiznává starostka, která má prý s vedením školy bezproblémový vztah.

Na závěr jednání předali zástupci pedagogů a rodičů zastupitelům petici. „Posoudíme ji podle zákona,“ zakončila jednání Masáková.

Vyjádření Nikol Lhotákové ke vzniku petice na Základní škole v Kopidlně:

Tvoření petice a podpisového plakátu nebylo nijak těžké. Ve čtvrté třídě slepili několik papírů a vytvořili velký plakát, který následně vyzdobili. Mou sestru napadlo, že na plakát by se mohly sbírat podpisy a tak se později i stalo. Když jsem se odpoledne dozvěděla o jejich nápadu, napadlo mě něco podobného, ale v takové „dospělejší“ verzi. Svůj návrh jsem druhý den přednesla u nás v 9. třídě, kde se uchytil a tak vlastně vznikla petice pro 2. stupeň. 4. třída si vzala na starost stupeň 1. Ještě toho dne jsme petici začali sepisovat. Našli jsme si nějaké ukázky, jak by měl výsledný dokument vypadat, a pustili se do psaní. Přišlo mi až neuvěřitelné, jak dokážeme spolupracovat.

Na další den byly naplánované rodičovské schůzky a my jsme si přáli, aby naše dokumenty rodiče viděli, proto ten den ráno obešly holky ze 4. třídy 1. stupeň se svým plakátem. Stále opakovaly, že podpis není povinný a tak opravdu nevím, kde se mohly všechny ty informace, co se říkají, objevit.

Jelikož my jsme ten den museli do Spošky do Jičína, požádali jsme osmáky za záskok. Za to opravdu děkujeme!!! Osmáci si připravili řeč, kterou v každé třídě pronesli, opět zopakovali, že nic není povinné a získali obrovské množství podpisů.

Toto doplnění píši pouze proto, že bych chtěla všem poděkovat. To co se tu během posledního měsíce stalo, mi asi navždy změnilo mé iluzeo lidech, ale také dokázalo, co všechno jde, když se spojí lidé sestejným názorem. Ráda bych dodala, že dva lidé nikdy nezmohou tolik, jako když kolem sebe mají tolik lidí, kteří jim jsou ochotni pomoci.

Každý člověk, co se do tvoření zapojil anebo ji podepsal, by si měl zasloužit úctu a obdiv, protože vlastní názor je podle mě základem demokracie, ve které žijeme.

Nikola Lhotáková, 9. třída