Cestu začínám opět na koloběžce z vesničky Robousy. Přes Jičín se vydávám jižním směrem po žluté značce KČT na Čejkovice, Šlikovu Ves a Veliš. Zhruba po 11 kilometrech jsem na místě. Posledních 200 metrů strmého stoupání s koloběžkou v ruce je odměněno nádherným výhledem.

Veliš, 429 m n.m.

Hrad Veliš stával na vrchu téhož jména, jenž je dnes narušen čedičovým lomem. Z hradu se zachovaly jen nepatrné zbytky zdiva bašt, věže a západního paláce, které jsou pevně spojeny s čedičovým základem, nejasně vyznačené přístupové cesty a terasovitě upravený jižní vrchol, na němž se nachází zděný observační sloup trigonometrického bodu. Původně tu byl královský hrad, který založil Václav II. a písemně poprvé uváděný roku 1316. Mnohokrát měnil své vlastníky, byli jimi např. Jan Lucemburský, Vartemberkové, Albrecht z Valdštejna, Jiří z Poděbrad nebo Šlikové. Od roku 1500 zde byla po dobu sta let uchovávána basilejská kompaktáta. Koncem 16. stol. provedl Vilém Trčka z Lípy výrazné a také poslední stavební úpravy.

Hrad Veliš byl za třicetileté války neúspěšně obléhán Švédy. Z císařského rozkazu byl hrad roku 1658 rozbořen, aby nemohl padnout do rukou nepřátelských vojsk. I když už tehdy byly zříceniny hradu značně narušeny, k největší zkáze došlo až v 19. století, a to rozšířením zdejšího čedičového lomu, který zde byl již počátkem 17. století.

Výhled severním směrem na Prachovský hřeben, Trosky a Český ráj, mírně na východ je jako na dlani Jičín. Jižním směrem se rozkládá nížina směrem na Poděbrady a Nymburk a na východě je možné dohlédnout až za Mladou Boleslav ke Kokořínsku. Počasí přeje, a tak se i snímky zdařily.

Zpět domů je to pěkně z kopečka a přes Podhradí si to mažu pěkně k Jičínu. V poslední době se v Jičíně začíná dařit cyklostezkám a některé z nich mají i nový asfaltový povrch. Co víc si tak může člověk, který řídí „kolobrndu", přát.   Miroslav Čech