Guvernér Beck
Jan Kilián: Jan Beck (1588 -1648) – Císařský generál, lucemburský guvernér a svobodný pán z Kokořínska, první vydání, Bohumír Němec – Veduta, České Budějovice, 2014.

Jeho úloha v soudobých událostech byla historiky posuzována z různých úhlů pohledu a popsána v mnoha publikacích. Poněkud méně prostoru bylo v minulosti věnováno dalším zajímavým osobnostem z generalissimova okolí, které svým jednáním ovlivnily mnohé dobové události a přispěly odlišnou měrou i k jeho pádu.

Knižní trh byl v nedávné době přesto obohacen o několik tematicky objevných monografií, na jejichž stránkách se čtenáři měli možnost detailněji seznámit s osudy mužů, které vrtkavá válečná fortuna vyznamenala svojí přízní. V prostoru evropských bojišť se odvíjela kariéra mnoha osob zastávajících v soudobé vojenské hierarchii nižší postavení. Životní příběh některých z nich byl zajímavý, ale brzy jej překryla clona zapomnění. Jednu z mezer se pokouší vyplnit kniha, jejímž tématem jsou životní osudy Jan Becka – císařského generála, lucemburského guvernéra a svobodného pána z Kokořínska.

Podoba publikace

Autor knihy Jan Kilián se mohl při přípravě publikace opřít o podporu z lucemburského velvyslanectví, Fondu nationale de la Recherche, města Mělníka, Regionálního muzea v Mělníku, města Mšena i od obcí Kokořín, Vidim a Kluky. Na výsledné podobě publikace se tato skutečnost pozitivně projevila. Autorovi bylo umožněno badatelsky vytěžit pramenný materiál z lucemburských archivů, proto svoji koncepci mohl stavět na solidních základních kamenech a výsledkem je poutavá monografie.

Příběh osobnosti
Na jejích stránkách se odvíjí příběh muže, kterému jeho schopnosti i přízeň soudobých událostí umožnily značný sociální vzestup. Autor toto téma zpracoval do značných podrobností. Reáliím Beckova pracovního i soukromého života v Lucembursku se věnuje velmi důkladně. Sleduje jeho kariéru od počátku. Jan Beck byl nejprve pouhým jízdním poslem ve službách lucemburské provinciální rady. Poté vstoupil do armádních řad, postupoval v hodnostech až k působení ve funkci lucemburského guvernéra. Jeho smrt, která byla důsledkem těžkého zranění na jednom z bojišť třicetileté války, jej zastihla v posledním roce tohoto konfliktu.

Kontakty s vévodou Valdštejnem
Objevné informace obsahuje kapitola věnovaná postoji Jana Becka k Albrechtovi z Valdštejna v období tzv. Plzeňských událostí, které předcházely Valdštejnově pádu. V odborné literatuře dříve mnohokrát zmíněné souvislosti jsou nyní popsány úhlem pohledu na Beckovo postavení a z něho vyplývající úlohy jeho konání v nastalé situaci.

Jan Beck.Značný prostor je věnován Beckovým aktivitám konaným pod prapory vojsk španělského krále, do jehož služeb byl převelen po bitvě u Řezna v roce 1634. Autor sleduje jeho cestu jednotlivými střetnutími veškerého průběhu třicetileté války. Jeho postřehy přinášejí mnoho zajímavých informací z období, které následovalo po Valdštejnově smrti. Reálie těchto let byly českými historiky v minulosti popsány méně zevrubně, než události doby ovlivňované vojenskou úlohou Albrechta z Valdštejna a jeho mocenským postavením.

Autor se snaží Jana Becka také přiblížit čtenářům jako člověka z masa a kostí. Akcentuje jeho vojenské zvyklosti, rodinný stav a určitý vztah k duchovním hodnotám, který vyústil v jím donovaný církevní mecenát. Kapitola věnovaná Beckově ´české stopě´ pojednává poměrně podrobně o situaci na panství Vidim na Mělnicku, které získal spolu s dalšími drobnými statky v roce 1636. Tato malá enkláva se stala na odlišně dlouhou časovou etapu domovem tří generací jeho potomků. Byť on sám na svých českých statcích téměř nepobýval, jistě byl o dění na nich informován.

Osobnost Becka

Přesto v textu nelze nalézt zmínky o tom, jakou byl Jan Beck, byť na velkou vzdálenost, vrchností – tolerantní či autoritativní, jak by se od vojáka dalo očekávat? Obdobnou absenci popisu vztahu vrchnost – poddaní, jejich sociálního a náboženského soužití v mikrosvětě jednoho panství lze nalézt i v textu věnovaném jeho dědicům. Autor přistoupil k této oblasti dosti stručně – omezil se jen na konstatování výčtu povinností poddaných a popisu jejich majetku. Bylo by zajímavé dozvědět se řečí čísel více o ekonomických ukazatelích panství Vidim a dalších beckovských majetků i o příjmech jeho majitelů.

Dějiny vojenství

Monografie věnovaná Janu Beckovi, polozapomenuté osobnosti žijící a ovlivňující události válečných let, potěší veškeré zájemce o dějiny vojenství. Na jejích stránkách je objektivně popsán osud člověka prostého původu, kterého odvaha, schopnosti i jistá dávka vypočítavosti vynesly do vyšších pater stavovské společnosti. Autorovi se podařilo korigovat určitá klišé, dříve provázející náhled na období konfliktu zvaného Třicetiletá válka.   Stanislav Vaněk